Historie obce Kvilda [ История (архивный документ) ]
Kvilda leží v samém srdci Šumavy, uprostřed romantických Plání (1065 m n.m.).
A právě tyto Pláně (Gefilde) daly Kvildě její české jméno - Kvilda.
Dne 23. května 1345 potvrzuje Jan Lucemburský královským listem synům píseckého správce panství Ondřeje, Tomáši a Janovi, že les Kvildy (Gefilde) zvaný, ležící za Rejštejnem, je v jejich držení, i s užitky kovů, budou-li nalezeny. Ondřej a jeho synové tehdy zřejmě zahájili rýžování zlata na Jezerním potoce. Dodnes lze na jeho březích vidět zachované tzv."sejpy", tj. hromady propraného materiálu ze zlatonosného vodního toku. V prostoru hlavního rýžoviště vznikla později nejstarší část obce,tzv. Vesnička (Dörfl).
Velký vliv na osídlování krajiny měly obchodní stezky, spojující jih a sever Evropy. Oblastí Kvildy procházela v druhé polovině 14. století tzv. Horní Zlatá stezka. Spojovala Pasov s Kašperskými horami přes Kvildu. Význam Horní Zlaté stezky s rozvojem obchodu a těžbou zlata postupně rostl a přinesl prosperitu i samotné Kvildě. Při sčítání v roce 1713 je již uváděno 25 usedlostí, 200 obyvatel a dokonce mlýn ve Vesničce.
Zánik obchodu se solí na začátku 18. století však vedl k úpadku obchodního významu Horní Zlaté stezky a následnému rozvoje obce. V polovině 18. století nastupuje přímo v katastru obce nový obor - sklářství. Zvyšuje se přírustek obyvatel, rozvíjí se další řemesla, z nichž mnohá svým významem přesahují hranice Kvildy.
V roce 1771 je na Kvildě 55 domů a 450 obyvatel.
Katastrofální vichřice v létech 1868 - 1872 způsobily rozsáhlé polomy v šumavských lesích a následnou kůrovcovou kalamitu. Kvilda, které byla centrem polomů, vzkvétala a bohatla na zpracování těchto katastrof a produkci výrobků ze dřeva.
V roce 1929 bouře se silným krupobitím způsobila obrovské materiální škody v obci, lesích a polích. Hospodářská krize třicátých let výrazně zhoršila životní úroven obyvatelstva, došlo k zavření mnoha podniků a nevýznamnou měrou ovlivnila pozdější politický vývoj obce. V říjnu 1938 bylo obsazeno československé pohraničí fašistickým Německem a v roce 1946 byli občané německé národnosti vysídleni.
