Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gotharda [ Костёл или собор ]
Věž budišovského farního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gotharda je vidět z velké části třebíčského okresu. Kostel je umístěn na návrší uprostřed hřbitova. První písemná zmínka o kostele je z roku 1414, ale stál již ve 12. století. Byl několikrát přestavován, takže jsou na něm patrny slohu románský, gotický, barokní i renesanční. Románská věž pochází ze 16. století. Na nárožích balustrády jsou čtyři sochy, pravděpodobně všechny zobrazují sv. Gotharda. Na vrchu věže se po vzoru španělské Sevilly otáčí korouhev s patrony budišovského kostela, pravděpodobně od Jiřího Rafaela Donnera - z jedné strany reliéf klečícího sv. Gotharda s andílky a na druhé straně reliéf Nanebevzetí Panny Marie s anděly.. Plastiky pocházejí z roku 1721, v roce 1982 byla korouhev nahrazena kopií uměleckého pasíře Benedikta Anderleho. Nad dřívější románskou apsidou bylo vybudováno gotické presbyterium. V roce 1414 byla ke kostelu připojena jižní loď s gotickou klenbou, která byla později nahrazena barokní. Kostel prošel posledními většími úpravami v letech 1972 až 1983. Také střecha byla několikrát opravována, naposledy v roce 1998. Farní budova byla rekonstruována v letech 1983 až 1984 při opravě kostela.
V kostele se každodenně slouží mše, v neděli v 8.00 a 10.00 hodin.
Hlavní loď chrámu byla původně zaklenuta goticky, po požáru byl strop snížen barokní valenou klenbou. Nástropní freska Korunování Panny Marie vznikla jako lidové dílo. Na kůru zaujímají značný prostor varhany z roku 1951. Ústřední postavou hlavního oltáře je socha sv. opata biskupa Gotharda, spolupatrona farnosti, s cheruby po stranách, dílo pravděpodobně Jiřího Rafaela Donnera. Další titul kostela vyjadřuje Nanebevzetí Panny Marie v čelním okně z roku 1911. Ve vedlejších oknech je Zvěstování a Korunovace Panny Marie. V dalších oknech jsou zpodobněni světci z rodu Barattova. Severní stěnu presbytáře zdobí obraz Antonína Josefa Prennera, zobrazující Umučení sv. Jana Nepomuckého. Na jižní stěně presbytáře můžeme vidět obraz Umučení sv. Barbory od téhož autora. Po levé ruce Ukřižovaného je kazatelna, zdobená reliéfy od Jiřího Rafaela Donnera, který je autorem i reliéfu Adorace sv. Antonína Paduánského před Ježíškem. Ten nabádá k blízkosti Ježíše novokřtěnce, kteří jsou zde křtěni u cínové křtitelnice z roku 1672 s novou mramorovou podnoží. Sakristie je zaklenuta gotickou křížovou klenbou. Nejranější gotika ze 13. století je zachována v okenním ostění. Štuková výzdoba stropu jižní lodi znázorňuje sv. Gotharda s andílky. Je zde dřevěná socha Panny Marie Lurdské z roku 1880 z Paříže. Na jižní stěně si můžeme prohlédnout empírový náhrobek Joachima Baratty, který se v roce 1816 utopil v Dunaji. O něco dále je sádrová soška Pražského Jezulátka z roku 1906. Křížová cesta z kolorované pálené sádry je darem poutního chrámu ve Vranově u Brna. Na západní stěně můžeme vidět sochu sv. Judy Tadeáše od Jiřího Marka z Velkého Meziříčí. Uvnitř věže jsou umístěny zvony z roku 1928. Velký zvon z roku 1524 má značnou historickou hodnotu, proto je jím dovoleno zvonit pouze na svátek Narození a Zmrtvýchvstání Páně. Další dva zvony jsou připojeny k elektromotorům a zvoní se jimi každou neděli. V současné době je menší z nich mimo provoz.
