Kříže [ Kрест ]
V katastru se nachází 11 křížů. Na okraji obce u cesty od Budišova stojí kamenný kříž France Buršíka z roku 1818, před kapličkou je kamenný kříž z roku 1992. Naproti kulturnímu domu je kříž z bílého kamene z roku 1911 Ferdinanda a Antonie Jeřábkových. Další takový stojí na jižním okraji obce. Je to kříž Josefa a Karoliny Prokešových. Na rozcestí polních cest "U salaše" je Vlčkův litinový kříž na kamenném podstavci. U silnice do Tasova pod Roušovým kopcem stojí kamenný Vrbův kříž z roku 1858. Asi o 1 km dále stával dřevěný kříž rodiny Křížovi. Jelikož se kříž stářím zřítil, probíhá příprava na postavení nového kamenného obecního kříže. Na hranici katastru s Pyšelem stojí na křovinaté mezi Adamův kamenný kříž z roku 1926 na památku padlého syna Pavla Adama, který zahynul na italském bojišti v roce 1918. Na pravém břehu potoka ve Žlebě stojí u cesty k řece Oslavě kamenný kříž z roku 1949 rodiny Novotných. Na skalní stěně u řeky Oslavy je kamenná deska na památku Petra Drápala, který zde v roce 1974 zahynul pádem ze skály.
Tři litinové kříže na kamenných podstavcích jsou rovněž v Klementicích. Jeden u cesty od Kamenné patří rodině Prokešových a druhý obecní je v bezprostřední blízkosti zvoničky. Zvonička je z roku 1840, v ní býval obraz sv. Rodiny. Třetí kříž je "U zbořeného mostu" u křižovatky lesních cest z Oslavy do Budišova u odbočky do Kamenné. Kříž je z roku 1869 a patří rodině Zedničkové z Klementic čp. 15. Asi 500 metrů od tohoto kříže, směrem k Oslavě, stojí na pravé straně smírčí kámen. Jedná se o žulový kvádr s vyčnívající čelní stěnou 90 x 50 cm. V kameni je vytesán zvláštní patriarchální kříž. K tomuto místu se váže též pověst. Po dalších asi 200 metrech u soutoku potoků v lokalitě "Trojúhelník" leží neveliký kámen, na kterém je vytesán v rámečku letopočet 1938. Kámen byl, dle pamětníků, dříve obehnán dřevěným plaňkovým plotem ve tvaru trojúhelníku. I tento kámen k sobě váže kousek historie. V roce 1938 jako projev protestu proti mnichovské zradě vytesal zednický mistr pan Holubář z Klementic do tohoto kamene datum 30. 9. 1938. Když se o tom později v době německé okupace dozvěděl majitel budišovského panství baron JUDr. Richard Baratta-Dragono, přikázal odsekat měsíc a den v tomto datu. I tak však kolemjdoucím pocestným připomínal kámen s číslem 1938 začátek poroby Československa.
