Horopis Rychlebských hor [ Природная достопримечательность ]
Horopis Rychlebských hor
Rychlebské hory tvoří soustava ker, pokleslých proti Hrubému Jeseníku a Králickému Sněžníku, avšak vyzdvižených nad nižší terén na severovýchodě. Proti Vidnavské nížině jsou zde omezeny nápadným a vysokým zlomovým svahem.
Střední nadmořská výška Rychlebských hor 644,7 m.n.m.
Nejvyšším podcelkem je Hornolipovská hornatina, která pokračuje na polském území jako Góry Bialskie.
Nejvýš položená je plošina kolem státní hranice s výškou přes 1100 m n.m. s nejvyšší horou Smrkem (1125 m). Vybíhá z ní několik rozsoch a hřbet, který tvoří státní hranici s Polskem. Tento hlavní hřbet je téměř celý součástí Travenské hornatiny. Vynikají z něj pohraniční hory Špičák (975 m) a Borůvková hora (900 m).
Za sedlem Na Pomezí (576 m) začíná Sokolský hřbet, který probíhá kolmo k hlavnímu hřbetu. Jméno má podle Sokolího vrchu (967 m), nejvyšší horou je Studničný (992 m).
Směrem na severovýchod se hřbet postupně snižuje a končí nad Velkými Kuněticemi Kamenným vrchem (458 m).
Rychlebské hory sousedí na jihozápadě s Králickým Sněžníkem, od kterého jej odděluje Kladské sedlo, na jihu s Hanušovickou vrchovinou, jež oddělují níže položené plošiny táhnoucí se od Starého Města pod Sněžníkem směrem na východ k Ramzové, na východě pak od Hrubého Jeseníku Ramzovské sedlo s údolím vedoucí přes Lipovou a Jeseník a taktéž na východě od Zlatohorské vrchoviny údolí vedoucí přes Českou Ves, Písečnou, Supíkovice až do Velkých Kunětic.
