Farní kostel sv. Vavřince [ Костёл или собор ]
Jednolodní orientovaný bezvěžový kostel, v jádru pozdně gotický z doby před rokem 1464, upravovaný v roce 1532 a v roce 1774.
Hlavní loď a presbytář s polygonálním závěrem s odstupněnými opěráky mají obdélný půdorys, k severní straně presbytáře přiléhá obdélná sakristie, k severnímu hlavnímu vchodu barokní předsíň, původně kaple Olivetské hory. Střecha je valbová, posazená na nízkém hrázděném věnci, s podstřešní profilovanou dřevěnou římsou, krytá šindelovou krytinou. Z hřebene střechy lodi vyrůstá osmiboká věž zastřešená cibulovou bání zakončenou lucernou a cibulkou.
Plochostropý prostor lodi osvětlují jednoduchá vysoká a nízká půlkruhově zakončená okna. Kazetový dřevěný strop je z 19. století. V západní části dřevěná kruchta ze 17. století s postranními dlouhými rameny nesená na přízemních kamenných konzolách a podpíraná trojicí točených dřevěných sloupů.
Na kruchtě se zvlněnou balustrovou poprsnicí jsou staré barokní varhany z roku 1677 (postavil Johann Kašpar Wedl z Ostrova za 24 zl., dokončil varhanář Christoph Ignaz Rihm ze Žlutic), upravované v roce 1855 (Ferdinand Guth z Čisté, nový registr).
Hlavní vstup po severní straně lodi tvořen jednoduchým pískovcovým mírně hrotitým portálem s okosením a drápkem. Podlaha byla původně dlážděná oblázky. Triumfální oblouk mírně hrotitý. Nad ním freska s erbem markrabat z Bádenska z roku 1774. Po jeho stranách dva boční portálové barokní oltáře se soškami andělu z 2. polovině 18. století, vlevo oltář Panny Marie s pozdně gotickou sochou Madony z počátku 16. století, vpravo oltář sv. Barbory s obrazem sv. Barbory a obrázkem sv. Jana Křtitele v nástavci pozdně. Barokní kazatelna s malovanými obrazy Krista, sv. Petra a Pavla a církevních Otců, na předprsni kruchty zavěšen barokní obraz sv. Anny z konce 18. století.
Presbytář nyní plochostropý, původně však asi zaklenutý (vnější opěrný systém v závěru), osvětlován užšími, mírně hrotitými okny. Presbytář byl přístupný severním barokním vstupem s obdélným kamenným portálkem s ušima. Vstup do sakristie tvoří jednoduchý půlkruhově zakončený pískovcový portálek s okosením, vlastní sakristie zaklenuta hmotnou masivní hrotitou valenou klenbou. Raně barokní skříň na paramenty z roku 1671 (práce truhláře S. Pachenbergera z Toužimi), opravovaná v letech 1775 a 1864. Hlavní oltář portálový s křídly, bohatě osazen soškami andělu a Turků. Nad postranními brankami sochy Krista a P. Marie, na konzolách sochy sv. Václava a sv. Floriána. Hlavní oltář byl vybaven trojicí hodnotných dřevěných gotických soch (trůnícího Krista z doby kolem roku 1490, sv. Wolfganga (patrně práce Matthäuse Gollaprata) a sv. Vavřince). Stěny lodi a presbytáře jsou zdobeny malbou iluzivních pilastrů, za hlavním oltářem nástěnné fresky zobrazující sv. Kateřinu a Markétu, vše z doby po roce 1774.
Olivetská kaple byla vybavena dřevěnými plastikami polychromovanými ze 17. století (postavou Krista, spících apoštolů, sedícího Jana).
V inventáři kostela byl barokní kalich, 22 cm vysoký, ze zlacené mědi, s ornamentálně zdobenou nohou. Stejného materiálu i zpracování byl pacifikál posázený křišťálem.
Do kostelní věže byly v roce 1924 zavěšeny dva nové zvony, které ulil Richard Herold z Chomutova. Velký zvon je zasvěcen sv. Vavřinci a nahradil starý puklý zvon, který nesl nápis: "Mich goss Greger Albrecht 1578 zu Elbogen” čili "Georg Albrecht z Lokte mě ulil roku 1578”. Původní malý zvon pocházel z roku 1575, v roce 1834 byl odvezen do Plané a nahradil jej nový zvon z roku 1906, ale ten byl v roce 1916 zabrán pro válečné účely. V 19. století se připomínají ještě další dva zvony z nichž velký nesl nápis "Hieronymus Glorius”, malý pak monogram V.V.
