O historii obce Smolné Pece je známo poměrně málo.Zmínky jsou velice pozdní a spíše ojedinělé.V roce 1847 vyšel v Praze a ve Vídni tiskem 15. díl topografie Čech od J.G.Sommera věnovaná Loketskému kraji.Je zde činěna zmínka o vsi Pechöfen čili o obci Smolné Pece.Ta byla součástí Hornoblatenského lesního revíru a měla deset domů se 100 obyvateli a farně příslušela k Horní Blatné.V roce 1931 je zmíněna v Orientačním lexikonu Československé republiky (Pfohl E.,Orientierungs-lexikon der Tschechoslowakische republik, Reichenberg 1931, s.456).Zde je zmíněn německý název Pechöfen a jeho český ekvivalent Smolné Pece.Ves tehdy příslušela k okresu Nejdek a k soudnímu okresu Horní Blatná, počet 92 obyvatel byl téměř shodný s počtem před zhruba sto lety.V místě byla pošta a železniční zastávka.

O uhlířích a milířích

Když se zakládal milíř, byl na vybraném a speciálně upraveném místě vztyčen základ všeho a tím byl kůl podepřený tak, aby se neskácel.Takový kůl se nazýval "král".Okolo něj se do kruhu rovnala polena dřeva, obvykle dubová, buková, z jehličnatých stromů.Po vytvoření "hranice" došlo k jejímu pokrytí drny a hlíny, aby se zamezilo přístupu vzduchu.Milíř se zapaloval buď shora v místě okolo vrcholu "krále", či zespodu vytvořenou šachtou.Jedním z prvních produktů, dobře fungujícího milíře byla právě smůla, která vytékala pomocí žlábky ven z milíře, kde byla jímána.V různých fázích hoření milíře byly odebírány různé druhy smůly, které pak měly své speciální určení jako smůly bednářské, kolomaznické, ševcovské, lodní apod.K nejkvalitnějším smůlám se řadila kalafuna.K typickému uhlířskému nářadí patřily hrábě a pohrabáč zvláštního tvaru - na násadu připevněné prkénko nahoře půlkulaté a dole rovné.Některé druhy smůl se získávaly speciálně z jehličnatých, na pryskyřice bohatých stromů.A to buď suchou destilací v milířích, či v speciálních smolných pecích, či úmyslným poraněním živých stromů.

Existovaly i smolné pece určené pouze k výrobě smůly.Ty byly stavěné z kamene, či cihel.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.smolnepece.cz