Rekreační ves Blatce leží 20 km od České Lípy směrem na Dubou v Konrádovském dole. Připomínány na poč. 15. stol., kdy patřily k Housce. Je zde 250 obyvatel z toho 50 trvale bydlících a zbytek jsou chataři.K obci Blatce patří i Blatečky, někdy se jim říkalo i Malé Blatce. Mají společnou historii i jazykový základ a vývoj. Blatce leží 6 km jihovýchodně od Dubé, Blatečky 1,5 km odtud na jihozápad. Jde o staré české osady (ještě začátkem tohoto století užívalo německé obyvatelstvo pomístního jména Tschihadel). Dělí se na 2 části. Horní je přístupná ze silnice od Dubě, malý kousek za odbočkou na Blatce polní cestou vpravo. Druhá část Blateček je rozložena podél silnice z Dubé na Mšeno. V blatečkách je několik dobře zachovalých stavení, např. čp. 12 a 13. Východiště do sousedních bočních údolí s horolezeckými terény v pískovcích (Pohádkový důl, Kraví rokle, Itálie). Západně nad silnicí skupina skal zvaná Sněhurka a sedm trpaslíků. V Blatečkách bydlí starosta obce pan Studnička. Kromě Blatečků spadá pod Blatce: Tubož, Konrádov, Houska, Roveň a Bežkov.

Původní místní jméno bylo podle povahy půdy Bláto, pro menší osadu zdrobněno na Blatce. Podle velikosti obcí bylo už velice brzo používáno přívlastků, čímž odpadla nutnost dvou jmen a substantiv část byla společná: Blatce. V němčině tento stav setrval, v češtině časem pominulo chápání jména Blatce jako deminutiva a pro menší z obou obcí bylo utvořeno nové deminutivum Blatečky. Koncovka plurálu svědčí, že v té době už nebylo jméno Blatce chápáno jako singulár neutra, ale jako plurál, asi podle analogie kopečky: kopce, pak tedy i Blatečky: Blatce. Substantivum bláto, stsl. blato, vzniklo západoslovanskou metathesí z psl. +bolto /viz ruské boloto/ s významem "močál, třasovisko". Deminutivum Blatce bylo utvořeno staročeskou příponou -ce /jako srdce, slunce ap./. Německé názvy konzervovaly stav až do 16. století, pak došlo k rychlé germanizaci.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.eso-cl.cz/~/c-25/blatce_/hist.html