Živočišstvo CHKO Pálava [ Fauna ]
Živočišstvo CHKO Pálava
Fauna Chráněné krajinné oblasti Pálava je nesmírně rozmanitá a mezi všemi velkoplošnými chráněnými územími České republiky zaujímá jedinečné postavení. Toto bohatsví, stejně jako rozmanitost květeny, je rozhodující měrou způsobeno přírodními podmínkami, a to jak přítomností vápnitého substrátu, tak na české poměry výjimečně teplým a suchým podnebím. Významnou úlohu hraje přitom poloha Pavlovských vrchů na hranici dvou zoogeografických provincií - panonských stepí a středoevropského listnatého lesa.
Velká druhová bohatost celého území je podmíněna jak výše zmíněnými přírodními podmínkami, tak historickými faktory. Velmi výrazně se uplatňil vliv téměř nepřetržitého osídlení území od poslední doby ledové. V dyjské nivě se později rozhodujícím způsobem projevila středověká kolonizace horních částí povodí řeky.
Pokud jde o zogeografické složení pálavské fauny, lze říci, že převažují druhy středoevropského a ponto-mediteránního rozšíření. Na specifických stanovištích, např. na slaniscích, lze ale nalézt velmi specializované, např. halofilní (slanomilné) druhy. Na severozápadně orientovaných svazích Děvína se vyskytují podhorské až horské druhy (např. můry Euchalcia variabilis, Eurois occulta a Autographa bractea), což dobře odpovídá mezoklimatickým podmínkám a charakteru vegetačního krytu.
Mnoho desítek jihoevropských druhů na Pálavě a v jejím okolí dosahuje své severní či severozápadní hranice rozšíření. Pro více než 200 druhů představuje území CHKO Pálava jejich jedinou lokalitu na území České republiky. Je to způsobeno geografickou polohou Pavlovských vrchů, geomorfologickými podmínkami nebo výhradním výskytem některých druhů rostlin, na něž jsou úzce vázany konkrétní druhy živočichů. Například housenice pilatky Rhadinocerea reitteri žijí pouze na kosatci nízkém (Iris pumila), housenky žluťáska úzkolemého (Colias chrysotheme) se vyvíjejí na kozinci rakouském (Astragalus austriacus).
Jednotlivé živočišné skupiny se navzájem velmi liší úrovní poznání. Určité skupiny bezobratlých živočichů jsou stále ještě zpracovány velmi nedostatečně, na druhé straně o mnoha jiných živočiších jsou k dispozici věrohodné údaje již z minulého století, což platí zejména pro motýly. Dalším taxonomickým skupinám, např. dvoukřídlým, byla věnována velmi intenzivní pozornost v posledních letech. Zásadním zlomem se v tomto ohledu jeví publikace pojednávající o suchozemských bezobratlých na území tzv. rozšířené CHKO Pálava, která po svém dokončení v roce 1997 představuje jedinečný zdroj informací v celoevropském měřítku.
Je příznačné, že z území CHKO Pálava bylo popsáno pro vědu více než 100 nových taxonů - např. třásněnky Oxythrips priesneri Pelikán 1957 a Apterygothrips pinicolus Pelikán 1961, pouzdrovníček Coleophora halophilella Zimmermann 1926, drobníček Trifurcula chamaecytisi Laštůvka & Laštůvka 1994, moucha Platypalpus palavensis Chvála 1989 a chvostoskok Lanzhotia brachycera Rusek 1985.
