Mírně členitá louka na severně orientovaném svahu pod lesem po pravé
straně silnice z Korytné do Strání asi 2,5 km jihojihovýchodně od Korytné.
Zbytek květnatých lučních společenstev s několika mokřady a sukcesními
stadii dřevin.

K.ú.: Korytná
Výměra: 12,95 ha
Nadm. výška:505 - 560 m
Vyhlášeno: 1982

Geologie - Bělokarpatská jednotka magurského flyše a její svodnické souvrství obsahuje vrstvy s převahou vápnitých, prachovitých jílovců (paleocén-spodní křída). Reliéf erozně-denudační, převládají mírné sklony svahu. Na deluviálních sedimentech se vyvinula kambizem pseudoglejová.

Květena - Převažujícím typem vegetace je luční porost svazu
Cirsio-Brachypodion pinnati s některými teplomilnými druhy. Roztroušeně se
zde vyskytuje např. prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec
májový (Dactylorhiza majalis), hlavinka horská (Traunsteinera globosa),
vstavač mužský (Orchis mascula), pětiprstka žežulník (Gymnadenia
conopsea), kozinec dánský (Astragalus danicus), plamének přímý (Clematis
recta), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus). Součástí je i několik pramenišť a vysokostébelných lučních mokřadů vegetace svazu Calthion s pcháčem potočním (Cirsium rivulare), žluťuchou lesklou (Thalictrum lucidum) a mátou dlouholistou (Mentha longifolia).

Zvířena - Dosud byla studována pouze fauna motýlů. Zjištěny byly vzácné druhy, např. perleťovec kopřivový (Brenthis ino), žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone), a píďalky tmavoskvrnáč březový (Theria rupicapraria) a šedokřídlec zimolezový (Trichopteryx polycommata).

Využití - Plocha PP byla původně součástí rozsáhlých jednosečných luk,
okolí však bylo v 70. letech z větší části rozoráno. Ačkoli došlo k
částečné eutrofizaci a k ochuzení vegetace, zůstala zachována poměrně
pestrá druhová skladba. V území se nalézá několik vodních zdrojů s
ochrannými pásmy. Rezervace je nyní pravidelně kosena, pouze místa s
terénními nerovnostmi leží ladem.