U tohoto domečku si můžeme říct něco o skromnosti našich předků. Podívejte se na ten domeček. Určitě měl původně jenom jednu obytnou světnici s kamny.
Každý si musel umět své jídlo vypěstovat. Takže v zahradách nebyly žádné anglické trávníky a terasy na slunění, ale zeleninové záhony, ovocné stromy, výběhy pro slepice... Slepice měl každý kvůli vajíčkům, na mléko byla v malých hospodářstvích koza a ve větších kravka. Na maso se chovali králíci a husy, u každého stavení byl chlívek, ve kterém se vykrmovalo prasátko. Kdo měl na zahradě jabloň, jejíž jablíčka vydrží uskladněná až do jara, ten se v zimě měl! Jiné čerstvé ovoce než jablka a hrušky v zimě nebylo. Naši pradědečkové museli být velmi chytří: třeba při sklizni švestek zavěsili jednu větev ze stromu do studně, a čerstvými švestkami mohli překvapit děti na Vánoce.
Skoro až do poloviny 20. století si většina venkovských domácností pekla doma chleba. Hospodyně uměly dělat tvaroh i sýr. Naše prababičky byly přebornice v tom, jak doma využít úplně všechno a dokázaly uvařit dobré jídlo i ze skromných zásob.
