Lovětínská rokle je od roku 2007 bezzásahovou zónou. To znamená, že se zde neodklízejí vyvrácené či zlomené stromy, netěží se zde, nesází se nové stromky. Padlé stromy zde přirozeně zetlejí. Jen se udržuje stezka, která roklí prochází. A to ne ní vždy jednoduché. Například v roce 2008 se zde otočil orkán Ivan, který vyvrátil, vytrhal a vykroutil velké množství buků. I dnes je můžete vidět ležet na stráni vedle stezky.
Na prudkých kamenitých svazích zde rostou bučiny, na skalách můžeme vidět pokroucené borovice. Dole u Lovětínského potoka rostou zase olše, milují vlhko, které kolem něj je. Při průchodu roklí se dívejte kolem sebe a vnímejte.
Lovětínský potok protékající touto roklí se umí pěkně rozvodnit. Jsou roky, kdy se stezka nachází pod vodou. Ale většinou zde tento potok jen vytváří nádherné tůně a vodopádky. Na levé straně uvidíme velmi zajímavý geologický útvar tzv. kamennou řeku „stékající“ po svahu Krkaňky.
V rokli žije velmi vzácný mlok skvrnitý. Má černožluté zbarvení, čímž dává najevo, že je jedovatý. Všechna zvířata, která mají žlutočerné zbarvení, mají jed a tímto zbarvením upozorňují ostatní živočichy, aby je nelovili. Mloci žijí v rokli celý rok, ale protože to jsou živočichové noční, tak je běžně zahlédnout nemůžeme. Povede se to občas na podzim během dne, když je vlhko a na zemi mokré listí.
Typický noční zvuk této rokle je houkání výra velkého, který tady hnízdí. Je to sova a její houkání je docela strašidelné.
Víte, kdy loví sovy?
Sovy loví v noci. Většina z nás si sovu spojuje s výborným zrakem právě proto, že dokážou vidět ve tmě. Sova vidí stokrát lépe než člověk! Takže brýle, které má nasazené v některých pohádkách, potřebuje určitě méně než my lidé.
Jaké neobyčejné schopnosti ještě sova má?
Sova může otáčet hlavou mnohem více než my. Otočí ji skoro úplně do kolečka. Potřebuje se totiž rozhlížet a zároveň se u toho skoro nehýbat, aby nevyplašila svou kořist. Sovy mají také výjimečně měkké peří, takže i jejich let je téměř neslyšný.
