Za zakladatele hradu ze 13. století je považován Arnold z Hückeswagenu, který přišel do Čech z Porýní na žádost Přemysla Otakara I. a stal se majitelem zdejšího novojičínského panství. Novými výzkumy se však přišlo na to, že zakladatelem byl spíše jeden z jeho synů.
Karel IV. svými organizačními zásahy ve prospěch panství olomouckého biskupství posílil stavební aktivitu na hradě, který byl tehdy důkladně opraven.
Po husitských válkách se Hukvaldy dostaly roku 1438 do držení hejtmana Jana Čapka ze Sán a v roce 1452 Jana Talafúse z Ostrova.
V roce 1465 jej vyplatil Jiří z Poděbrad a postoupil opět olomouckému biskupovi.

Poslední čtvrtina 15. století znamenala velký rozmach stavebních prací. Výrazná přestavba změnila výšku i počet obytných budov. K rozhodujícím úpravám pak došlo za biskupa Marka Khuena (1553 - 1565), jednoho z prvních zastánců protireformace. Tehdy vznikl renesanční palác. Práce pokračovaly po celé 16. století. Opevnění a vynikající strategická poloha se osvědčily i za 30. leté války, kdy staré renesanční opevnění nahradily barokní bastiony. Jako vojenská pevnost ztrácel však s rozvojem moderní techniky hrad postupně na významu a stal se pouze sídlem správy hukvaldského panství. Velký požár roku 1762 způsobil rychlou proměnu jedné z největších moravských pevností v mohutnou ruinu, jež se stala v 19. století cílem romantických výletů.

Siluetu hradu určují dlouhé hradební zdi přerušované baštami, které převyšují zbytky obytných budov. Do hradu se vchází branou prolomenou v šikmé hradební zdi západního bastionu, chránícího vstup spolu s příkopem a nezbytným padacím mostem. Prostor mezi první a druhou branou lemuje zleva zdivo bastionu (v němž je hradní vinárna) a zprava příkrý svah završený polygonální stavbou, tzv. kulatinou.
Druhá hradní brána ohraničovala spolu s hradbami a baštami hradní nádvoří, zaplněné původně hospodářskými budovami.
Další padací most umožňoval přechod ke třetí hradní bráně, z níž zbyly pouze boční zdi.
Ve čtvrté bráně se zachovaly místnosti strážnice. U ní stojí mohutná dělová bašta. Malý prostor za ní vyplňují zbytky budov a ukončuje další brána s romantickou upravenou strážnicí.
Nádvoří na ni navazující prošlo složitým stavebním vývojem. Jeho dominantu tvoří čtverhranná obytná věž z druhé poloviny 15. století.

Vnitřní hrad tvoří tři křídla budov, spojená obvodní hradbou s věží. Ve východním (nejstarším) jsou dochovány přízemní místnosti. Západní sloužilo jako biskupská rezidence.

K procházkám poslouží rozsáhlá obora, v níž našel inspiraci i český hudební génius Leoš Janáček.

Majitel / Uživatel:
ČR / Fond Janáčkovy Hukvaldy v Ostravě

Expozice:
Historie a stavební vývoj hradu, hradní areál s architektonicky hodnotnými objekty.
Barokní kaple sv. Ondřeje. Část paláce je upravena na rozhlednu.

Zajímavost:
V obci Hukvaldy se narodil hudební skladatel Leoš Janáček. Jeho pamětní deska se nachází na budově školy.

Otevřeno:
Duben a říjen
- víkendy a svátky 9.00 - 16.00

Květen až srpen
- denně mimo pondělí 9.00 - 18.00

Září
- denně mimo pondělí 9.00 - 17.00

Prohlídka:
- samostatně nebo s průvodcem
- prohlídka hradu s výkladem trvá asi 40 minut
- první prohlídka s průvodcem začíná v běžné provozní době v 10 hodin
- poslední prohlídka začíná hodinu před uzavřením hradu
- nejvíce 50 osob
- poslední vstup do hradu 30 minut před uzavírací hodinou

Vstupné:
- dospělí: 70,- Kč
- studenti, důchodci a mládež od 15 do 18 let: 50,- Kč
- děti od 3 do 15 let, ZTP, ZTP/P: 20,- Kč
- psi: 10,- Kč

Služby:
- rezervace prohlídek
- prodej suvenýrů a občerstvení
- pronájem prostor
- společenské akce na objednávku

Literatura:
Kamenný klíč HRADY, ZÁMKY a ostatní zpřístupněné památky
Čechy, Morava a Slezsko
Kateřina Sučková
Roman Abušinov

Hrady a zámky - Průvodce Českou republikou II.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.janackovyhukvaldy.cz