STACH Matyáš [ Личность ]
Matyáš Stach - nar. 1711 v Mankovicích, cestovatel a misionář, emigroval z Mankovic do Ochranova (Herrenhut) v roce 1728. Je jedním z významných ochranovských cestovatelů. Napsal "Grönländische Grammatik"a "Grosses grönländisches Wörterbuch", první spisy seznamující Evropu s jazykem Eskymáků.
Když je našim rodákem, bylo snahou jak obecního úřadu tak i kronikářky, zjistit, z kterého domu pochází. Nebyl to ovšem lehký úkol, vyžádalo to několik hodin studia jak v Zemském archivu v Opavě, tak i v Okresním v Novém Jičíně. Matriční zápisy z této doby byly velmi strohé, jen nejnutnější údaje jako křestní jméno, jméno otce (celé) a křestní jméno matky. Jelikož číslování domů bylo v Mankovicích provedeno teprve v roce 1781, tak i tento údaj pochopitelně chyběl. Zápisy vzhledem k věku byly velmi nečitelné a kopírované na mikrofilm. Při bádání bylo objeveno 9 rodů (manželských párů) Stachů a jejich děti. Pak bylo nutno porovnat jména se zápisy z gruntovních knih k jednotlivým číslům, kde v tomto časovém období se vyskytlo jméno Stach.
Bylo zjištěno, že rodiče Mathiase Stacha byli Christian a Mariana Stach. Podle zápisu k č.p. 70 v Mankovicích bylo zjištěno, že č.p. 70 v Mankovicích vlastnil v roce 1658 Merten Dohalmer, roce 1679 jeho dcera Mariana s Pavlem Frankem a 1707 Christian Stach (pravděpodobně její druhý manžel). V roce 1730 koupil dům od vrchnosti Hans Willert po "uprchnutém Christianu Stachovi"(nach dem entloffenen Christian Stach) za 42 zlatých .
Jelikož se uvádí, že Mathias Stach emigroval v roce 1728 do Ochranova, je pravděpodobné, že uprchla celá rodina. Proto je pravděpodobné, že Mathias Stach se narodil v č.p. 70, protože jeho otec Christian v období 1707 - 1728 tento dům vlastnil. Dům zaručeně neměl dnešní podobu, jak ho nyní vlastní rodina Hrabovská č.p. 70, ale byla to chýše s doškovou střechou.
Ještě na dalších 3 usedlostech se vyskytl v 17. a 18. století jméno "Stach", ale časové údaje a křestní jméno nejsou shodná s rodinou Mathiase Stacha.
Vypracovala podle archivní dokumentace ze Zemského archivu v Opavě a Okresního archivu v Novém Jičíně a přeložila z německého jazyka
Anna Orlitová
kronikářka
