PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKYBRNO A OKOLÍ BESKYDY a VALAŠSKO - turistický subregion POODŘÍ - turistická oblast TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO - turistická oblast OSTRAVSKO - turistická oblast OPAVSKÉ SLEZSKO - turistická oblast JESENÍKY - turistická oblast HLAVNÍ STRANA Okres Bruntál (region NUTS 4) Okres Karviná (region NUTS 4) Okres Ostrava (region NUTS 4) Okres Frýdek-Místek (region NUTS 4) Okres Nový Jičin (region NUTS 4) Okres Opava (region NUTS 4) Okres Bruntál (region NUTS 4) CZECH REPUBLIC REGION POODŘÍ REGION SLEZSKÁ HARTA ODERSKO BESKYDY-VALAŠSKO DESTINAČNÍ MANAGEMENT MORAVSKOSLEZSKÝ
Čtvrtek 28.03.2024
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Moravskoslezský REJSTŘÍK
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Moravskoslezsky kraj
Moravskoslezská nej
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
Destinační management MSK
Klastr cestovního ruchu
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Kalendář akcí v kraji
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Turistika a volný čas
  Informační služby
Kultura a zábava
Hrady a zámky
Památky a architektura
Sport a relaxace
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Zimní sporty
Klub českých turistů
Sdružení a spolky
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Přírodní zajímavosti
Chráněná krajinná území
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, motoresty
Penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
OBCHOD A SLUZBY
  Služby motoristům
Služby
Obchod
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti k prodeji
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
  KLACR.cz, Moravskoslezský klastr cestovního ruchu

Historie obce Jeseník nad Odrou [ Historie (archivní dokument) ]

Historie obce a místních částí:
1869zřízen poštovní úřad pro obvod Jeseník, Hrabětice a Polouvsí
1683vytvořena samostatná farnost - Jeseník, Blahutovice a Hrabětice
1938 zřízen občanský úřad pro Jeseník, Hrabětice, Blahutovice, Polouvsí, Dolní Vrážné a Hůrku
1942 1.4.připojena obec Hrabětice k Jeseníku
1957 Hrabětice se připojily k Jeseníku nad Odrou
1975 Polouvsí se připojilo k Jeseníku nad Odrou
1976 Blahutovice a Hůrka se připojily k Jeseníku nad Odrou


Část Jeseník

Katastr obce se rozkládá v jihozápadní části chráněné krajinné oblasti Poodří, samotný Jeseník leží severozápadně od Nového Jičína. Dnešní Jeseník nad Odrou zahrnuje celkem pět vesnic, které se postupně spojily a sice v roce 1957 se k Jeseníku nad Odrou připojily Hrabětice, v roce 1975 Polouvsí a v roce 1976 Blahutovice a Hůrka.

Historie obce slovem

Obec Jeseník nad Odrou byla založena v tzv. "moravské kolonizaci" ve 12. století Rajhradským klášterem. V roce 1169 daroval olomoucký kníže Bedřich dosud neosídlené území kolem Hranic, tedy i území Jeseníku nad Odrou, tomuto klášteru.

V roce 1201 byl tento kraj věnován klášteru Hradisko u Olomouce a tím přešel k panství hranickému. Je zde poprvé jmenována říčka "Jessennicie", není však jasno, zda ve vztahu k Jeseníku. Pravděpodobné však je, že uvedený tok byl nazván podle již založené osady. Ve 14. století patřila pánům z Kravař. V roce 1383 ji Vok z Kravař prodal i s rychtou olomouckému kanovníkovi Vilému z Kortenlangenu, který ji před r.1399 podstoupil světícímu biskupovi Mikulášovi. Jméno obce se vyskytuje již ve dvojím znění: Jasenice i Jessenyk.

K prvému proniknutí německého vlivu došlo tedy již ve 13. a 14. století, kdy byl vylidněný kraj po vpádu Tatarů a Kumánů znovu kolonizován. V roce 1406 - 1481 je obec v rukou pánů z Kravař a v trestním řízení /1406/ je uváděn název "Gesnyk njemeczki".

Další vlastníci" 1595 - Václav Adam Podštátský z Prusinovic, /prvé záznamy o počtu usedlíků: 58 obyvatel z toho 5 Čechů/, 1599 Bohuš ze Zvole, 1616 evangelík Adam Šťastný Žampach z Podštejna /zúčastnil se horlivě povstání/, 1639 Ludvík Tharoulle / v té době byl připojen statek Vražné/, v polovině 17. století páni ze Zvole, 1684 Jiří Kraštof-svobodný pán z Opruskova, 1685-1800 rod pánů z Wittenu a Andlernu, 1800 hraběnka Truchsess-Zeil-Frauenburgová, 1821 dr. Valentin Laminet z Opavy, 1831 František Hubert rytíř Stucker z Meiersdorfu, 1835 Emanuel Julius Roger de Resseguier markýz z Miremontru, 1848 Maxmilián Viktor d Hamoncóurt, i 851 Ferdinand Zinner z Vídně, 1892 jej zdědila Karolína z Cischini. Tato jej předala svému synovci Jindřichu Stecherovi, který byl majitelem až do roku 1945.

Zachoval se urbář statku z r.1650. Páni z Witten založili směrem k Hůrce kolonii Wittenberk, která byla zrušena kolem r. 1818 / údajně pro pych v panských lesích/. Hospodářské proměny po třicetileté válce lze určit z tzv. rektifikačních akt a komisí. R. 1667, dne 28.9. je v protokolu komise zaznamenáno, že v Jesweníku Německém bylo 18 velkých sedláků, kteří měli 22-24 měřic polí, 8 tříčtvrtěsedláků s 15-21 měřicemi, 14 polosedláků po 15 měřicích a 21 malosedláků neb chalupníků "kteří nic nevysejí a osm se jich rovná jednomu sedláku". Dohromady všech 61. Podle revisitačního protokolu z 1.7.1676 bylo celkem 58 sedláků a z tzv. Fassionstabely zur Rektifiziérung z r. 1749 je vidět, že sedláci měli již větší rozlohu polností a jediný ze vsi / na č. 9 / i 2 měřice lesa. Při vizitaci r. 1755 byli v Jeseníku Německém 3 držitelé statku /65-60 měřic/, 9 pololáníků /58-54 měřic/, 25 půlláníků /38-31 měřic/, 3 čtvrtláníci / 22-16 měřic/ a zahradníci. Domkářů bez polností bylo 17.

Roku 1848 náležely k statku vsi Jeseník a Dolní Vražné. Po zrušení roboty byly provedeny volby starosty, radních a obecního zastupitelstva společně se statkem Vražné.

Teprve od roku 1850 byly v obou obcích samostatné volby. Za pozemkové reformy v roce 1927 / plocha 277 ha/ byl vlastníku ze záboru propuštěn zbytkový statek Jeseník se sladovnou. Zcela rozdělen byl dvůr Dolní Vražné. Osada Hrabětice, sloučená 20.5.1957 s obcí Jeseníkem n.0., na bývalém panství hranickém byla založena r. 1776. Stával tam dříve blahutovský dvůr, kde byl odchováván dobytek. R. 1776 byly polnosti prodány 13 kolonistům a byly jim vytyčeny hranice. Při zasazování hraničních kamenů zde bylo ještě použito starobylého obyčeje - bití "zerulí". Obec byla vybudována najednou v letech 1776-1777. Dnes je v osadě 16, domů i s myslivnou. K prvému sloučení obou obcí došlo za okupace v roce 1942. Původní katastr 440 ha, název Graffen Dorfel, Grafendorf od r. 1790.

Název obce svědčí o rozsáhlostí lesů na Moravě. Kromě toho nasvědčuje tomu i velké rozšíření osad kolonizačních typů na lesní půdě. Vývoj názvu" Jessennicie /potok, říčka ?-1201/, Jesseník, Jessenyk Jessnik thentonicalem /1397/, "z Gessnyka nemeczkého" /1406/, "z Jesenmika /1407/, Jasenice do r. 1926, Německý Jeseník /od r. 1926/, Nový Jeseník /1945/, Jeseník /od 1,2,1946/, Jeseník nad Odrou /od 1.7.1947

Dne 28.7.1914 vypukla světová válka. Mobilizace byla provedena 1,8,1914. Na frontě bylo z obce téměř 200 mužů, z toho 28 padlo, 7 nezvěstných. Léta 1916-1918 byla poznamenána nedostatkem potravin. Zavedeny byly lístky na chleba, maso, cukr tuky, kávovinu, mýdlo. Příděly byly nedostačující a proto dávali lidé za potraviny šperky, zařízení, šatstvo a prádlo, když nebylo peněz. Místní sedláci měli však potraviny jen pro cizí a za velké peníze. Byly zavedeny povinné dodávky a prováděny rekvizice. S kostelní věže byly odevzdány vojenské správě dne 14.9.1916 2 zvony /610 a 320 kg/, 21.6.1917 i školní zvonek /3,2 kg/ a 22.9.1917 protestní kostelní zvon koncem téhož roku i varhanní píšťaly. Koncem války v roce 1918 opouštěli vojáci frontu a na vlastní pěst se vraceli do svých domovů. Vyhlášení ČSR dne 28.10.1918 bylo německým obyvatelstvem přijato lhostejně. Oddechla si však česká utlačovaná menšina, odpadl z části hospodářský tlak německé buržoasie. Český živel sílil. V roce 1910 byli z 1212 obyvatel hlášeni 4 Češi, v roce 1920 z 1147 obyvatel - 79 Čechů, v roce 1930 z 1118 obyvatel - 104 Češi. Velký kus uvědomovací práce mezi Čechy vykonala odbočka Národní jednoty, která byla založena 11. 5. 1924. Prvým předsedou byl Rudolf Avrat, pozdějším pak poštmistr Alois Bancíř. Hasičský sbor je v obci od roku 1880, četnická stanice byla zde přeložena ze Starojické Lhoty v roce 1910. Stejnosměrným elektrickým proudem byla obec zásobována od roku 1904 z Jesenického mlýna. Počátkem roku 1935 byla tamní výroba elektrického proudu omezena a obec se napojila na veřejnou elektrickou síť /MSE/ se střídavým proudem.

Počátkem 2.světové války - rok 1938 se vyznačoval mimořádnou aktivitou české menšiny, ale i jednotností spiknutí německého obyvatelstva. Po mobilizaci 23.9.1938 došlo 29.9.1938 k mnichovskému diktátu. Od 7.10.1938 opouštěli čeští usedlíci obec, která byla 10.10.1938 obsazena německým vojskem. Pro obce Jeseník n.0., Hrabětice, Hůrka, Blahutovice, Polouvsí a Vražné byl zde zřízen tzv. "Občanský úřad".

V průběhu války nastal nedostatek, zavedeny lístky, byly pořádány sbírky odpadků, textilu i peněžní. Ze zemědělských hospodářství byli vykupováni koně, pracovní síly byly dováženy s Polska, pracovaly pod policejním dohledem á byly označeny "P". Ve 2. světové válce padlo 45 mužů, nezvěstných 20.

Obec byla osvobozena Sovětskou armádou večer dne 5.5.1945 bez bojů. Většina německého obyvatelstva evakuovala několik dnů předtím. Po kapitulaci německé armády 9.5.1945 vraceli se postupně z oblasti českomoravské vysočiny zpět do obce.

Dekrety presidenta republiky číslo 12/45 Sb. a 108/45 Sb. byl majetek Němců a kolaborantů zkonfiskován. Ihned po osvobození přicházeli první čeští osadníci. Již 8.5.1945 ujali se někteří z nich /Chromec Vojtěch, Dostál Josef, Vahalík František /řízení obce až do volby místní správní komise 7.7.1945 / Jurčák Josef, Pavlík František, Chromec Vojtěch, Cudaš František, Matýska Stanislav, Jašek Josef /a řídili osídlování obce, které zcela skončili již v srpnu toho roku. Noví osadníci přišli většinou z Valašska.

25.8.1945 byl ustaven podle poměrného zastoupení 4 politických stran a z 2 zástupců ČSM prvý 18 členný MNV. Prvým jeho předsedou byl František Pavlík, a od 10.12.1945 Vojtěch Sklenák.

K 31.12.1945 bylo v obci 651 Čechů a 828 Němců. Odsun Němců byl proveden ve 3 transportech v červenci až říjnu 1946, takže počet obyvatel obce k 31.12.1946 činil 917 Čechů a 3 Němci.

K 1.11.1945 provedena výměna peněz 500 Kčs na osobu v nové měně. Ostatní peníze byly uloženy na vázaný vklad, z něhož byly částky uvolňovány podle vydaných směrnic.

Politické poměry po roce 1945
Prvé volby 26.5.1946 měly tyto výsledky: KSČ - 209 hlasů, ČSL - 112 hlasů, nár. socialisté - 51 hlasů, soc. demokraté - 41 hlasů. Podle těchto výsledků byl ustanoven nový národní výbor, jehož předsedou zůstal až do 9.11.1946 Vojtěch Sklenák, do 3.4.1947 V. Král, pak Heřman Jančařík a od 23.11.1948 Vojtěch Kozák. V roce 1948 byl vybudován místní rozhlas /200 000 Kčs/ a zřízena družstevní prádelna.

Únor 1948 "skoncoval" s politickou roztříštěností našich pracujících. Přestaly politické nesváry a vedení obce se zaměřilo na budování socialistické společnosti. Zůstala ještě slabá opozice, jak je zřejmé z výsledků voleb do NS a NV dne 30.5.1948, kdy z 526 voličů hlasovalo pro jednotnou kandidátku 411 občanů a bílé lístky odevzdalo 111 voličů, 4 neplatné. Ustavený MAV NF, jehož 1.předsedou byl Rudolf Skoumal, dost těžce řešil sporné politické problémy. Následující léta označují se aktivním úsilím KSČ na odstranění nedostatků v zásobování, přípravou kolektivizace zemědělství i pomocí nově budovanému průmyslu. Nová cenová politika byla od 1.1.1949 zaměřena k postupnému odstraňování lístkového systému / od 1.1.1949 uvolněn chléb, mouka, moučné výrobky á zaveden volný trh textilu i potravin/, který byl zrušen 1.6.1953. K témuž datu byla provedená měnová reforma, při níž dosavadní peníze byly měněny za nové v poměru 1:5 až 1:50.

Místní národní výbor převzal od 1.1.1950 vedení matrik narozených, zemřelých i sňatků pro obvod Jeseník n.0., Hrabětice, Blahutovice, Polouvsí. Upravena sňatková síň. Vedením matrik pověřena Františka Polášková. Ustaven Sbor pro občanské záležitosti.
Od 1.1.1964 bylo vedení matriky převedeno na MNV v Novém Jičíně.

Nejsilnější a nejaktivnější politickou stranou v obci od roku 1945 byla KSČ.
Značný vliv měla do r. 1948 čsl. strana lidová. Značnou činnost od r. 1945 vyvíjel Čsl. svaz mládeže a Místní lidová knihovna a OB.

Školství

Ještě před výstavbou německé školní budovy bylo vyučováno v domku čp. 65 asi od r. 1683 jen pro "lepší děti". Svědčí o tom zápis v matrice města Nového Jičína z r. 1685 o sňatku správce jesenické školy Georga Friedricha. Přičiněním zakladatelky školy - majitelky statku Anny Kateřiny Leopoldiny z Witten měl učitel 1 měřici pole, zahrádku a louku, na vůz sena, něco posnopného, příjmy za vyučování od vrchnosti, rodičů a vedlejší příjmy, zvláště kostelní.

Prvá, dřevěná školní budova byla postavena po r. 1700. Pro sešlost byla nahrazena novou, dřevěnou stavbou v roce 1760 na nynějším místě: V roce 1826-1828 byla provedena přestavba. Mezitím se vyučovalo na čp. 124. V roce 1857 byla rozšířená o druhou učebnu a byt učitele. Stavba nynější školní budovy byla započata 11.5.1875 a ještě téhož roku /12.5./ se v ní začalo vyučovat. Z úsporných důvodů se obec rozhodla pro stavbu lacinější, ale méně vhodnou, což má dodnes následky.

Až do zrušení panského patronátu nad školou /1868/ a do prvé výplaty učitelů z veřejných prostředků na základě zákona v r. 1870, který osvobodil školství z moci církve a vrchnosti, byly sociální poměry učitelů ponižující. V roce 1814 byla na škole zavedena "kniha cti", do níž byli zapisování nejlepší žáci. Bylo to po vzoru známé zámecké kunvaldské školy, kterou půldruhého roku /1807/ navštěvoval i František Palacký.
Organizace školy: 1880 - 3 třídy, 1888 - 4 třídy, 1925 - 3 třídy, 1934 - 1945 2 třídy.
Vyučování češtině zavedeno 5.10.1920, vyučoval učitel Rudolf Palacký ze Suchdolu n.0.

Jednotřídní menšinová česká škola pro děti z Jeseníku a z Mankovic byla zřízena od r. 1922 - úprava domku čp. 135, k němuž byl zřízen byt pro učitele. V letech 1925 - 1926 byla postavena nová budova české školy - nynější čp. 182, která byla za účasti Čechů ze širokého okolí slavnostně otevřena 27.6.1926. V suterénu této budovy byla od 1.6.1928 umístěna česká mateřská škola. Česká škola se stala kulturním střediskem Čechů ze širokého okolí. Byly zde pořádány různé kulturní akce hrána divadelní představení.

Po osvobození v r. 1945 ujal se řízení školních záležitostí učitel Václav Bartoň, kterého v krátké době vystřídal Vojtěch Sklepák. Již 3.9.1945 bylo zahájena pravidelné vyučování ve 3 třídách s 95 žáky. Vyučovali: Vojtěch Sklepák - ředitel, Václav Bartoň a Stanislav Lankočí.

K 1.9.1947 - škola 4 třídní, od 1.9.1948 - 5 třídní.

Náboženské poměry
Prvý doklad o jmenování římsko katolického faráře Hinko olomouckým biskupem do Jeseníku n.0. je z r. 1389. Je jisté, že fara byla založena již před tímto rokem. Pak chybí zprávy až do r. 1560. V obci se rozšířilo Lutherovo učení a luterští pastoři zde působili do r. 1622: V následujících letech došlo k násilné rekatolizaci kraje. Fara zůstala opuštěná a obec byla r. 1633 přifařena k Šenovu i s právem požitků. Tam byla též převedena matrika. Až v r. 1688 byla ž obcí Jeseník n.0., Blahutovic, Hrabětic a Polouvsí opět vytvořena samostatná farnost.

Původní kostel byl dřevěný. Shořel r. 1710 při velkém požáru obce. Vyhořela pravděpodobně i fara, nebot' z té doby se nezachovaly ani úřední spisy, ani matriky až na jednu matriční knihu, počínající rokem 1708. Na místě shořelého kostelíka byl vybudován nynější zděný kostel, který byl dokončen r. 1752. Nad vchodem kostela jsou znaky pánů z Witten, kteří stavbu zahájili a pánů z Andleru, kteří stavbu dokončili. Hřbitov kolem kostela byl zrušen r. 1853 a zřízen byl nový na nynějším místě. Kamenný kříž proti vchodu kostela je původní kříž hřbitovní z r. 1822. V r. 1887 byla věž zakončena železným křížem. V bázi věže jsou v zaletované plechové krabici uloženy: krátký popis historie kostela, fary, obce, 3 exemplárie novin z té doby a fotografie. Staré původní zakončení věže bylo umístěno /s letopočtem 1887/ na věžičku nad hlavním oltářem. O boji proti husitským tradicím svědčí r. 1732 postavená socha sv. Jana Nepomuckého na náklad hraběte Rudolfa z Witten. Gotický kříž "u lip" nad vesnicí byl postaven r. 1912. Lípy byly zasazeny r. 1773.

Od 1.1.1950 vede matriku MNV Jeseník n.0.

Spoje a doprava

Pošta byla zřízena r. 1869. Do té doby patřila obec k Poštovnímu úřadu Nový Jičín, později k Suchdolu n.0. Obvod tvořily obce Jeseník n.0., Hrabětice, Blahutovice a Polouvsí. Telegrafická služba byla zavedená od r. 1902, veřejná hovorna zřízena 1909, Telefonní ústřednu má od r. 1910 - 3 účastníci, automatická ústředna od r. 1952.

Poštovní úřad byl nejdříve umístěn v budově čp. 85, od r. 1905, pak v obecním hostinci /nyní kult. dům/ čp. 150, od r. 1945 v obecním domě čp. 240.

Staré cesty a stezky, at' se jedná o jantarovou, či volskou /dobytčí/ neprocházely obcí. Volská cesta, vedoucí přes Polouvsí na Hůrku se dotýkala východního okraje katastru, jantarová vedla přes Vražné. Se všemi okolními obcemi je dobré spojení původně obecními cestami, které postupně přebírala a upravila Okresní správa silnic Nový Jičín. Silnice do Hůrky byla vybudována roku 1870, do Mankovic 1886, do Blahutovic 1892, do Dubu přes Polouvsí 1903, do Vražného 1905. Doprava ze mlýna na suchdolské nádraží byla prováděna od r. 1872 úzkokolejnou koňskou dráhou, která byla v r. 1900 přestavěna na elektrickou, napájenou vlastní mlýnskou elektrárnou. Vlečka byla zrušena r.1938. Přípravy ke stavbě tzv. "Severní dráhy císaře Ferdinanda" /původně pro spojení s Haličí/ byly započaty r. 1842, úsek Ostrava - Lipník n.B. byl dokončen r. 1845 a téhož roku byl zahájen provoz. Dráha vykoupila domek stojící na místě nynější zastávky a v r. 1880 zde zřídila zastávku. Na dvojkolejnou byla dráha upravována od r. 1872. V březnu 1943 byla dána do provozu překládka na zastávce Jeseník n. O., zrušená v r. 1947.

Hospodářská základna

Největším podnikem v obci byl parní mlýn s pekárnou, patřící od r. 1692 rodině Tillů. Vývoj tohoto závodu má charakteristické rysy růstu kapitalisty. Z malého vodního mlýna, ležícího 1,5 km severně od obce vyrostl od počátku 1.čtvrtletí 19.století do konce 1.světové války dobře zařízený a prosperující podnik. V r.1838 zavádí jako první v Rakousku moderní francouzskou mlýnskou soupravu, dále parní stroj /1846/, zřizuje pekařství /1844/, pekařskou pec na uhlí /1868/, triér %18691, nový výkonnější parní stroj /1883/, vodní turbinu /1885/, vlastní elektrárnu /1884/. Podnik byl od roku 1872 spojen vlastní elektrickou vlečkou s nádražím v Suchdole n.0., v r. 1890 buduje novou parní pekárnu v Ostravě. Kapacita před 1.světovou válkou: 3 vagóny obilí a až 6 000 chlebů denně. Pekárna byla zrušena v r. 1953.

V roce 1775 převzal Leopold Scheuer od panství do nájmu pánskou pálenici. Roku 1813 odkoupil právo pálení i dům čp. 85 a od roku 1829 byl podnik zaregistrován jako likérka a octárna. Získala si jméno hlavně svou "Jesenickou hořkou".

Panský pivovar byl v provozu do r. 1896. Po jeho zrušení byl v roce 1900 přestavěn na sladovnu. I ta byla v r. 1927 zrušena. Dnes zůstaly jen původní sklepy.

latinské názvy:
1397 Jessenyk Theutinicalis
1690Teuto Jasnig
1771Teuto Jeanicium
1807rodák byl nazýván "Germanojasenicensis"


česká jména:
1406Německý Gessnyk
1434Jasenice, Jesenice
1437Německá Jasenice
1596 - 1847Německá Jasenice, lidově Německá Jasenice
1924 - 1946Německý Jeseník


německá jména:
1567Gassnigk
1619 - 1692Jassenck
1657Jaschnik
1636Geschein
1716 - 1848Teutsch Jassnick
1657 - 1945Deutsch Jassnik

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Ivana Náplavová org. 56, 24.11.2003 v 16:37 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA