PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY BESKYDY a VALAŠSKO - turistický subregion POODŘÍ - turistická oblast TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO - turistická oblast OSTRAVSKO - turistická oblast OPAVSKÉ SLEZSKO - turistická oblast JESENÍKY - turistická oblast HLAVNÍ STRANA Okres Bruntál (region NUTS 4) Okres Karviná (region NUTS 4) Okres Ostrava (region NUTS 4) Okres Frýdek-Místek (region NUTS 4) Okres Nový Jičin (region NUTS 4) Okres Opava (region NUTS 4) Okres Bruntál (region NUTS 4) CZECH REPUBLIC REGION POODŘÍ REGION SLEZSKÁ HARTA ODERSKO BESKYDY-VALAŠSKO DESTINAČNÍ MANAGEMENT MORAVSKOSLEZSKÝ
Středa 23.10.2019
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Moravskoslezský REJSTŘÍK
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Moravskoslezsky kraj
Moravskoslezská nej
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
Destinační management MSK
Klastr cestovního ruchu
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Kalendář akcí v kraji
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Turistika a volný čas
  Informační služby
Kultura a zábava
Hrady a zámky
Památky a architektura
Sport a relaxace
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Zimní sporty
Klub českých turistů
Sdružení a spolky
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Přírodní zajímavosti
Chráněná krajinná území
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, motoresty
Penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
OBCHOD A SLUZBY
  Služby motoristům
Služby
Obchod
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti k prodeji
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
  KLACR.cz, Moravskoslezský klastr cestovního ruchu

Historie obce Pustějov

Území kolem obce Pustějova bylo s velkou pravděpodobností osídlené již v době železné, kdy dnešním katastrálním územím obce vedla jedna z tras jantarové cesty z Řecka k Baltickému moři. Důkaz o této domněnce poskytuje nález jantaru a řecké bronzové mince ze 3. stol. p.n.l. nalezený u obce v roce 1880- 1881.
Obec byla pojmenována zřejmě po svém lokátorovi - zakladateli Pustějovi v době slovanské kolonizace koncem 12. stol. nebo v první polovině 13. století.
Do konce 13. století následkem válek zpustnula. Snad by se i podle tohoto zpustnutí dal vykládat název obce. Nově byla osídlena kolem roku 1300. Nová kolonizace probíhala na základě práva purkrechtního /německého/, lokátorem byl Petr, který dal obci své jméno, Petrovice /německy Petrowitz/. Za opětovné osídlení území dostal Petr od vrchnosti fojtství, které ovšem záhy přešlo zpět na vrchnost. A to vzhledem k tomu, že Vok z Kravař, nový pán Fulneku a Bílovce, prodává ves za 70 hř. 28. 7. 1324 Jindřichu Dominikovi Wibigerovi. Listina o prodeji je současně prvním písemným dokladem o existenci obce.
Páni z Kravař drželi Pustějov po tří generace a roku 1389 ji prodali konventu augustiniánů, kanovníků z Fulneka. Vrchní právo nad vsí ve formě patrně léna si však ponechali. Fulnečtí augustiniáni podali na ně v letech 1437 - 1450 žalobu k zemskému soudu. Spor sice vyhráli (už r. 1433 opavský kníže Václav poručil vložit do zemských desek všechny vsi včetně Pustějova konventu augustiniánů), ovšem fulneční páni se o udržení léna nadále snažili a soustředili do svých rukou všechny zástavní listiny na konventské "zboží". Jan ze Žerotína je i s fulneckým panstvím vložil do olomouckých zemských desek, čili k Moravě, přičemž vsi ležely ve Slezsku a měly být vloženy do zemských desek opavských.
V roku 1505 propukl spor o zástavní dědiny, o jejich příslušnost do Moravy, jakož i o zemské hranice, které přetrvávaly až do 18. století.
Klášterský majetek s okolními vsi (Děrné, Jílovec, Lukavec) se nazýval velkostatek Pustějov podle letního sídla augustiniánského v Pustějově (v současnosti obecní dům).
V roce 1784 v rámci josefinských reforem byl augustiniánský klášter ve Fulneku zrušen a jeho statky přešly do státní správy řízené z Jičína pod jménem Státní statek Pustějov. V té době byl rozdělen dvůr v Pustějově mezi 108 chalupníků nejdříve jako nájem, později jej dostali do trvalého vlastnictví.
V roce 1825 prodal stát velkostatek pustějovský rodině Čejků z Badenfeldu. V roce 1842 přešel velkostatek do rukou Christiana, svobodného pána ze Stockmaru. Za něho bylo provedeno sloučení velkostatku pustějovského a fulneckého. Správa sloučeného velkostatku se přesídlila do Fulneku.
Z hlediska veřejné správy náležel Pustějov nejprve od roku 1850 okresu Opava, v letech 1855 - 1868 přechodně k samostatnému okresu Bílovec, od roku 1868 opět k Opavě a po vzniku nového okresního úřadu v roce 1896 až do roku 1960 k Bílovci. Po zřízení nových správních celků v roce 1960 připadl definitivně okresu Nový Jičín. K 1. 1. 1976 integroval Pustějov ke Studénce, u které setrval až do prvních svobodných voleb v roce 1990. Od roku 1990 je Pustějov opět samostatnou obcí. V této době , od r. 1990 do r. 1999 byl starostou obce Lubomír David.
Pustějov byl od svého založení vesnicí českou. Teprve v 18. století se více poněmčil. V době třicetileté války utrpěl velké škody při průtazích vojsk Poláků (1620 a 1624), Dánů (1626-1627) a Švédů (1642-1650). Teprve 18. století přineslo Pustějovu zmírnění poddanských povinností a větší prosperitu.
V roce 1873 byl v obci na fojtství zřízen poštovní úřad. Prvním poštmistrem byl taky tehdejší fojt Jindřich Liebischer. Roku 1916 se pošta přestěhovala do budovy pozdějšího obecního domu a roku 1929 do dnešní budovy obecního úřadu. Telefonem byl poštovní úřad vybaven v roce 1929 se zavedením elektřiny.
První světová válka stála obec Pustějov vedle jiných utrpení i životy 46 občanů. Při odhalování pomníku obětem této války v r. 1923 měl slavnostní projev známý spisovatel František Sokol - Tůma.
V průběhu 1. ČSR se v obci rozvinul čilý společenský a kulturní život, na němž se podílela především škola, Sokol, hasičský sbor a další dobrovolné organizace, které vyvíjely činnost do okupace v r. 1938, kdy se stal český Pustějov součástí tzv. Sudet.
Obětí represálií během okupace se stala řada občanů, z nichž osm bylo vězněno v Novém Jičíně a ze čtyř, kteří byli vězněni v koncentračních táborech , byli tři umučeni. Vlastního osvobození se pustějovští občané dočkali až na konci 2. světové války a to 5. května 1945.
Po stránce náboženské zůstala vesnice po celou dobu převážně katolická, přifařena byla k Bílovu a později do Kujav. V roce 1678 byl v obci postaven kostel sv. Maří Magdalény jako filiální, který byl nejprve rozšířen okolo roku 1800 přístavbou presbyteria a pak v letech 1889 - 1890 vystavěn nový v novogotickém slohu.V roce 1868 zde byla zřízena v augustiniánském zámečku fara. Budova fary byla postavena až v roce 1902.
Škola v obci se připomíná od roku 1784, ale vyučovalo se již dříve v soukromých domech. Samostatná školní budova byla postavena v roce 1874. Od roku 1874 se vyučovalo v dvojtřídní škole, která byla již od roku 1896 trojtřídní. V roce 1911 byl postaven dům se dvěma byty pro učitele / budova dnešního obecního úřadu /, přestavěn obecní hostinec a rekonstruován zámeček na obecní dům.
Pustějov byl zemědělskou vesnicí, což dokazuje otisk pečetidla z roku 1706, na kterém byly zobrazeny tři postavené snopy obilí a kolem nich pět zobajících kuřat.
Zemědělství jako tradiční zdroj obživy obyvatel Pustějova, kteří již od druhé poloviny 19. století hospodařili na postupně pronajímaných a rozparcelovaných částech panství, i rozvoj drobného řemeslného podnikání byl násilně přerušen po druhé světové válce zejména kolektivizací. V roce 1958 zde vzniklo JZD, které pak k sobě připojilo JZD Butovice a JZD Studénku. Od roku 1975 se hospodaří pod společným názvem JZD Odra se sídlem v Pustějově.

KONTAKTNÍ ADRESA:

Historie obce Pustějov
Pustějov
742 24 Pustějov
Česko (CZ)

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.pustejov.cz

AKTUALIZACE: Petr Svoboda (Infomorava.cz) org. 56, 02.04.2006 v 09:14 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
    TURISTIKA