Historie obce Hnojník [ Historie (archivní dokument) ]
Ves Hnojník se poprvé připomíná v roce 1305, avšak pravděpodobně vznikla jako slovanská ves před kolonizací koncem 12. století. Od r. 1445 se uvádí jako samostatné plně svobodné vlastnictví šlechtické rodiny Staška z Hnojníka, které bylo místem vrchnostenského sídla. Ve vlastnictví těšínského knížete byl Hnojník od r. 1483, avšak od počátku 16. století se jako majitelé vystřídaly různé šlechtické rody (Pelhřimové z Třankovic, Tlukové z Tošanovic, Marklovští ze Žebráče a další).
Roku 1736 se stali posledními majiteli hnojnického statku baroni Beessové z Chrostiny, kteří přistavěli k místnímu zámku jednoposchoďovou budovu v barokním stylu a o něco později v první polovině 19. století přebudovali místní zámek do stylu slezského empíru. V 18. století patřily ke statku mimo Hnojník i osady Rakovec, součást Smyovic = Smilovic, Nebory, Dolní Lištná a Lyžbice (dnes Třinec). Počátkem 19. století přibyly i Horní Tošanovice, Ráj, Darkov, Louky n./Ol. a Konská.
V roce 1888 byla společností Severní dráhy císaře Ferdinanda postavena železniční trať. Rod Beessů z Chrostiny, který dosahoval kariéry v úřadech těšínského vévodství, se v Hnojníku udržel i po rozpadu Rakousko-Uherska, tj. po roce 1918, avšak majitelé bydleli většinou ve Vídni a do Hnojníka přijížděli jen na letní pobyt. V listopadu 1945 byl majetek Bessů konfiskován ONV v Českém Těšíně. Od té doby až do roku 1966 byl zámek sídlem MNV, Státních lesů a dalších institucí.
