Původním znakem Příbora byl erb pánů Hückeswagenu, kteří město založili před rokem 1251. Jejich znakem byly údajně tři červené krokve ve stříbrném poli. 1)
V roce 1615 polepšil biskup olomoucký, kardinál František z Dietrichštejnu znak města Příbora přidáním prvků znaku biskupství olomouckého a svého vlastního znaku: - dáváme jim štít a na štítu v červeném poli uprostřed tři krokve žluté neboli zlaté barvy, vždy postupně jedna druhou převyšující, - dva nože (vinařské) plavé neboli stříbrné barvy a střenky hřebíčkové barvy a na nich literu F jména našeho křtěného počáteční, - navrchu pak tři kuželky taktéž plavé aneb stříbrné barvy..".
1) Ladislav Baletka, Jiří Louda, Znaky měst Severomoravského kraje, Profil Ostrava 1980.
Městský prapor
Dne 5. 3. 1996 v budově Parlamentu ČR v Praze převzal starosta města Příbora Ing. Milan Strakoš v doprovodu místostarosty Jana Monsporta a měst. Kronikáře Mgr. Lubomíra Loukotky z rukou předsedy Parlamentu ČR Dr.- Milana Uhdeho "Rozhodnutí č. 91", jímž byl starobylému městu Příboru udělen městský prapor. Jeho podoba vychází z nejstaršího městského znaku. Městský prapor tvoří bílé, červené a bílé pole v poměru 1:3:1. V červeném poli jsou tři zlaté (žluté) krokve nad sebou. Oba bílé pruhy po stranách symbolizují vinařské nože z městského znaku. Návrh vypracoval ředitel Státního zemského archivu v Opavě Dr. Karel Miller, schválila Heraldická komise Parlamentu ČR. Poprvé zavlál prapor na radnici o příborské pouti dne 8. 9. 1996.
