Založení novopláňského měděného hamru, který už při zřízení vesnice stál, je doloženo z roku 1640. Protože tehdy byly takové hamry jen v Novém Těšíně, Olomouci a Krnově, může být jisté, že získávaná měď, za účelem dalšího zpracování, musela být v Nové Pláni těžena. To také dosvědčuje název Kupferberg (měděná hora). V 2.polovině 17. století byla postavena továrna na měděné zboží a výrobu měděného nádobí. Ale už od roku 1660 byla měď dovážena z Těšína. Dne 2.května 1662 dovolil tehdejší statkář Sylvius Nimrod von Wuttemberg/Teck deseti žadatelům z hamru postavit domy nad Karlovcem. Vesnice je tedy, jak jméno napovídá nová pláň.

Původně patřila Nová Pláň spolu s Karlovcem a Roudnem k farskému dvoru. A protože už roku 1656, ještě před založením Nové Pláně, 7 km vzdálené Roudno vystavělo vlastní kostel, mohli novopláňští věřící navštěvovat tento stánek Páně.

Dříve než na začátku 20.století (1905) postavila vesnice vlastní kostel, chodili místní obyvatelé od r.1726 na mši do právě postaveného kostela ve 2,5 km vzdáleném sousedním Karlovci po již existující cestě, která byla r. 1881 zvláště pro tento účel znovu upravena. Po zrušení Patrimoniální správy v r.1850 připadla N.Pláň pod okres Moravský Beroun, ale už v r. 1868 byla Pláň přidělena k právě vzniklému poštovnímu úřadu v Karlovci. Roku 1881 došlo v Nové Pláni k výstavbě vlastní školy.

Vesnice se rozprostírala v údolí potoka, který se jmenoval "Mýdlový potok". Mýdlový potok ústil nedaleko od vesnice do řeky Moravice. Na severu byla obec obklopena zalesněnými kopci a na východě byla krajina "otevřená". Ze tří stran vesnice rostly smrkové a jedlové lesy a tím byla ves ochráněna před silnými nárazy větru. Vesnice leží 2,5 km od Karlovce, blízko křižovatky okresní silnice Bruntál-Karlovec-Beroun se silnicí Karlovec-Rýmařov, která křižovala cestu Valšov-Lomnice. Přes Karlovec je Nová Pláň spojena cestou Bruntál(10 km vzdáleno) - Karlovec-Roudno(7 km vzdáleno). Nejbližší vlaková stanice je 4 km vzdálena ve Valšově na centrálním železničním uzlu Olomouc-Bruntál-Krnov(Opava).

Celková plocha obce činí 171,09 ha. Z čehož je 95,75 ha lesa, 37,5 ha pole a 18,91 ha luk a pastvin. Pěstuje se zde žito,ječmen, oves, řepka, brambory a krmné směsky. Z uvedeného sčítání lidu 17.5.1939 zde v Nové Pláni žilo 271 obyvatel, kteří se živili především prací v měděném hamru a v zemědělství. Z celkového počtu obyvatel bylo pracujících bylo 155 obyvatel. Lidé ve vsi byli velmi pobožní. K římsko-katolické církvi se hlásilo 269 obyvatel a k evangelické církvi se hlásili 2 lidé. Stálo zde 81 stavení.

Vesnice měla léčivý pramen kyselky, která dříve vyvěrala na tzv."louce studní", mezi měděným hamrem a Moravicí, kde ale s postupem času vyschla. Později se objevila v továrním příkopu hamru. Při požadovaném prohloubení závodních příkopů pro výstavbu přehradní stěny na Moravice, byl pramen zasypán. Později se opět ukázal ve stejných místech. Obnovení pramene bylo možné jen se studňovými háky. Tento pramen byl důvod, proč Novou Pláň navštěvovalo mnoho rekreantů.

Kromě zmíněného měděného hamru, pracovala v Nové Pláni pila a koželužna s "lohstampfe". Teprve po velkém požáru v r.1935, při kterém shořela pila, byl založen spolek dobrovolných hasičů.Od r. 1899 byl založen Spolek Němců a od r.1927 německý kulturní spolek.

Obec nesla německý název Neurode.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.novaplan.cz