Pověst praví, že Rapotín založil markomanský uprchlík Reibod při stěhování národů. Ve skutečnosti založili Rapotín němečtí kolonisté ve 13. Století. Obec tehdy patřila do kraje Šumperka a Branenska pod správou zeměpánů, kteří jednotlivé obce dávali do zástavy různým šlechtickým rodům. Mezi vlastníky patřili postupně Čeněk z Lipé, pak Eberhard z Kunštátu, Beneš z Valdštejna, Bernard z Cimburku, Jan Tunkl ze Zábřeha a nakonec Jan starší ze Žerotína.
Za panství Žerotínů došlo v r. 1620-1621 k neúspěšnému povstání sedláků proti vrchnosti. Vzpoura v letech 1659-1662 skončila popravou tří vůdců vzpoury.
Ve druhé polovině 17. století prožili obyvatelé údolí Desné procesy s čarodějnicemi. Inkviziční soud na zámku ve Velkých Losinách odsodil za řizení Franatiška Bobliga k trestu smrti upálením 56 lidí. Mezi nimi bylo sedm žen s Rapotína. Upálení rapotínských žen připomíná sloup z r.1678.
V první polovině 18. Století žilo v obci 47 sedláků, 32 chalupníků a 45 domkařů. V roce 1770 bylo provedeno první číslování domů. Rapotín měl tehdy 150 čísel a v roce 1834 už to bylo 211 čísel .Další číslování bylo provedeno v letech 1870 - 1880 a pozděj v roce 1910.
Stará cesta procházející středem obce přestala být dopravní tepnou údolí Desné. V r. 1839 začali stavět podnikatelé Kleinové z Loučné nad Desnou silnici Jablonné - Opava, která byla vedena mimo obec. K ní se začala postupně realizovat další výstavba Rapotína.

V období průmyslového rozmachu okolních obcí nezaostával ani Rapotín. V horní část obce vznikly sklárny, které sem byly roku 1829 přeloženy z Andělských Žlebů. Provoz sklárny však brzy ustal. Teprve za nového majitele Josefa Schreibera se pozvedla výroba a obchod. Schreiber pozval do sklárny odborníky z Čech a tím, mimo jiné, položil základ české menšině v obci.
Ve druhé polovině 19. století byl postaven kostel v r.1870, škola u skláren v r.1872, obecní dům v r. 1880, hřbitova v r. 1900 a fara v r. 1896.
V letech 1872-73 byla vybudována železnice Šternberk-Šumperk-Hanušovice a v roce 1871 byla postavena odbočka ze Zábřeha do Sobotína. Teprve v roce 1904 byla provedena stavba dráhy z Petrova nad Desnou do Koutů. Ta je využívána i v současné době. Po ničivé povodni v roce 1997 dostala železniční trať novější podobu.
Za hluboké hospodářské krize v lednu roku 1935 zastavily rapotínské sklárny provoz a téměř 450 dělníků přišlo o práci.
Před tím již zastavily provoz všechny továrny v údolí Desné. Nezaměstnanost a národnostní třenice podpořily přiliv členů do Henleinovy strany. Projevilo se to i ve volbách r. 1935. Voleb se zúčastnilo 1848 voličů.

Henleinova strana SPD obdržela 937 hlasů, komunisté 309 hlasů, strana německých zemědělců 111 hlasů, německá soc. demokratická strana 228 hlasů. německá soc. křesťanská strana 97 hlasů, česká soc. demokratická strana 74 hlasů a česká národně-socialistická strana 32 hlasů. Rapotínští komunisté se r. 1938 plně postavili na obranu ČSR a dokonce odzbrojili henleinovskou bojůvku na pile u řeky Losinky.

Po odstoupení Sudet na podzim r. 1938 utkali němečtí antifašisté spolu s čechy do vnitrozemí. Z 258 čechů zůstalo v Rapotíně jen 65. Ve středu 7. října 1938 v 10 hodin přijely za velkého nadšení obyvatel do Rapotína první německé tanky. Současně zatklo gestapo 84 občanů. V místě se usídlila jedna četa standardy SS - Sturm 98/2. Výsledky voleb v tomto období nejsou známy.

Dne 5. května 1939 byl zřízen v Rapotíně občanský úřad, jehož prvním představeným byl Otto Teisler, který byl brzy vystřídán řišským Němcem Heinrichem Follem. Rapotín, Petrov n. D. a Vikýřovice byly spojeny v jednu obec pod názvem Rapotín. Konec strádáni, konec vlády nacismu a gestapa přineslo osvobození obce sovětskou armádou dne 8.5.1945.

Hned po osvobozeni v r. 1945 a 1946 nastala výměna obyvatelstva v Rapotíně. První se do obce vrátili ti Čechové, kteří v r. 1938 uprchli před nacisty. Pak přicházeli čechové z okolních českých vesnic, ale i z jiných krajů.

V roce 1948 byl Rapotín spojen se Šumperkem, ale pro četné námitky občanů byl od r. 1951 opět samostatnou bocí.

Do klidného života obce rušivě zasáhly události 21. srpna 1968. Obcí prošla polská armáda, která tu pobyla na okrajových komunikacích až do 23. října 1968. Přes všechny změny, které tyto události přinesly, pokračoval život v obci dál.

Po 17. listopadu 1989 nastaly v celé naší vlasti převratné změny, které přinesly dne 1.1.1991 odddělení Rapotína i Rejchartic od Šumperka. Ve svobodných komunálních volbách dne 24. listopadu 1990 bylo zvoleno 15 členné obecní zastupitelstvo.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.rapotin.cz