Studánka se nachází pod kaplí vystavěnou v roce 1866. Pověst vypráví, jak se mladý Jan Sarkandr, trávící své dětství v Příboře, vypravil ke Skotnici a cestou jej přepadla žízeň. Vody nablízku nebylo. Najednou se mu zdálo, že naněj někdo volá: "Kopej" Pomodlil se a vyvrtal svým nožem do země díru. Ta se hned naplnila znamenitou studenou vodou. Pro vodu ze Sarkandrovy studánky jezdili lidé ze Slezska a ze Slovenska a nosili si ji v nádobách domů, protože věřili v její léčebnou moc. Zvláště Slováci z Turzovky a jejího okolí, kteří každoročně chodii do Příbora uctívat ostatky sv. Urbana (25. května), nikdy neopomněli zastavit se u Sarkandrovy kapličky a u studánky. V Příboře se jim říkalo "Urbánci". U studánky pod kapličkou si omývali tváře, hlavu, oči, nohy, ruce a omývali i své děti, aby zůstaly zdravé. Podle jiných pověstí má voda léčivou moc.
