Vrchol Svince u Nového Jičína [ Místo dalekého rozhledu ]
Z vrcholu kopce Svince se nám zejména za dobrého počasí otevírá nádherný pohled.
Ač je vrchol pouze 547 m vysoký díváte se na místa a pohoří, které se nacházejí v několika okresech Moravy.
Vidíme Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník a Oderské vrchy, nalézají se v okresech Bruntál, Opava, Přerov, Olomouc a Nový Jičín. Moravskoslezské Beskydy v okresech Frýdek Místek, Nový Jičín a Vsetín. Vsetínské vrchy v okrese Vsetín, Hostýnské vrchy v okresech Vsetín a Kroměříž. Vizovické vrchy v okrese Zlín, částečně Chřiby v okrese Uherské Hradiště a Drahanskou vysočinu v okresech Vyškov a Prostějov. Zároveň je vidět podstatná část Oderské nížiny v okresech Přerov a Nový Jičín.
Směrem na severovýchod a východ jsou vidět městské části Ostravy a nám nejbližší kopce Libhošťská hůrka (493), Štramberská Bílá hora s rozhlednou a Trúbou (557), Kotouč s vápencovým lomem, hrad Hukvaldy s Kazničovem (600), Červený Kámen (690), Jedli (544), Puntík (501), Hlásnici (559) a Holivák (484). Za Červeným kamenem se nachází protáhlý hřbet Ondřejníku s vrcholem Skalka (964).
Nad Ondřejníkem se vypíná nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd Lysá hora (1324) s Malchorem (1219) a částí Travného (1203). V pozadí za Štramberskou Bílou horou lze spatřit hřbet Prašivé (843), hory Čupel (872), Lipí (901), Ropičkou (918), Příslop (945), Velký Lipový (1003) a Ropici (1082).
Obrátíme-li pohled na jihovýchod a jih vidíme již vzpomínanou Lysou horu a směrem od ní doprava Malý Smrk (1173), Smrk (1276), Kněhyni (1256), Čertův mlýn (1205), známé turistické centrum Pustevny, Radhošť (1129), Velký Javorník (918), Kamenárku (860), Dlouhou (859), Krátkou (757), Huštýn (748) a Trojačku (639).
Pokračujeme-li dále k jihozápadu vidíme za Trojačkou Vsackou Tanečnici (911), Ptáčnici (830), Vsacký Cáb (841), Vichuru (691) a Valašské Meziříčí. Dále za Valašským Meziříčím na jih Bražiska (651), Piškovou (578) a Drastihlavu (694). Ještě dále k jihu lze vidět siluetu Vizovických vrchů s Vratnou (651).
V těsném sousedství Svince je Strážnice (545) a Petřkovická hora (608), která nám částečně zakrývá výhled na jihozápad. Obzor za Petřkovickou horou patří již Hostýnským vrchům, takže se díváme na Sochovou (740), Čerňavu (843), Kelečský Javorník (864), Javorník (758) a Sv. Hostýn (736) se známým mariánským poutním místem.Často do roka je-li dobré počasí můžeme vidět Chřiby a Drahanskou vysočinu. Směrem na západ nám výhled zakrývá terén kolem Hranic na Moravě a Lipníka s kopcem Polomná (404), Hranická propast (260), U Kostelíčka (289) a komíny cementárny. Na severozápadě začínají Oderské vrchy s telekomunikační věží na Veselském kopci (557), Nízkým a Hrubým Jeseníkem. Několikrát za rok hlavně na jaře a na podzim nad městem Odry nejvyšší horu Moravy Praděd (1492) - vzdálenost vzdušnou čarou 90 km. Jelení Loučky (1205), Bradlo (1050), Orlík (1204) a na hranici s Polskem Biskupskou kopu (891). Nižší část Oderských vrchů směrem na sever a severovýchod se opět svažuje k Ostravě.
Před sebou v blízké Oderské nížině vidíme její osídlení od Hranic na Moravě, přes Odry, Fulnek, Studénku, lázně v Klimkovicích až po Ostravu. Nedaleko vrcholu Svince stojí za povšimnutí Starojický kopec (496) se zříceninou gotického hradu Starý Jičín. Hrad pochází ze 13. století.
