PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY BESKYDY a VALAŠSKO - turistický subregion POODŘÍ - turistická oblast TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO - turistická oblast OSTRAVSKO - turistická oblast OPAVSKÉ SLEZSKO - turistická oblast JESENÍKY - turistická oblast HLAVNÍ STRANA Okres Bruntál (region NUTS 4) Okres Karviná (region NUTS 4) Okres Ostrava (region NUTS 4) Okres Frýdek-Místek (region NUTS 4) Okres Nový Jičin (region NUTS 4) Okres Opava (region NUTS 4) Okres Bruntál (region NUTS 4) CZECH REPUBLIC REGION POODŘÍ REGION SLEZSKÁ HARTA ODERSKO BESKYDY-VALAŠSKO DESTINAČNÍ MANAGEMENT MORAVSKOSLEZSKÝ
Čtvrtek 21.02.2019
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Moravskoslezský REJSTŘÍK
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Moravskoslezsky kraj
Moravskoslezská nej
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
Destinační management MSK
Klastr cestovního ruchu
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Kalendář akcí v kraji
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Turistika a volný čas
  Informační služby
Kultura a zábava
Hrady a zámky
Památky a architektura
Sport a relaxace
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Zimní sporty
Klub českých turistů
Sdružení a spolky
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Přírodní zajímavosti
Chráněná krajinná území
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, motoresty
Penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
OBCHOD A SLUZBY
  Služby motoristům
Služby
Obchod
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti k prodeji
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
  KLACR.cz, Moravskoslezský klastr cestovního ruchu

Hončova hůrka - Příbor - Skotnice

Hončova hůrka, Skotnice u Příbora - významná mineralogická lokalita

Lokalita Hončova hůrka se nachází na kótě 336 m n. m., východně od obce Skotnice, sev. od Příboru.

Tato lokalita náleží k pásu efuzivních vyvřelin spodnokřídového stáří (Menšík 1983), táhnoucímu se ve směru Č. Těšín - Staříč - Příbor - Nový Jičín. Po geologické stránce je těleso Hončovy hůrky tvořeno příkrovovým efuzivem pikriticko - peridotitického typu prorážející souvrství těšínsko - hradišťských slídnatých břidlic (Rusek, Valošek 1968).

První písemná zpráva o této lokalitě se objevila v práci Zepharoviche roku 1859, následuje řada autorů, z nichž jmenuji nejvýznamnější: G. Tschermak, J. Sapetza, E. Urban, E. Burkart, O. Pacák, T. Kruťa (Rusek, Valošek 1968).

Lokalita byla původně odkryta malým lomem, který byl v letech 1966 - 1967 rozšířen, při těžbě štěrku, do současné podoby (Rusek, Valošek 1968).

Vzhledem k jedinečnosti této lokality pro celou podbeskydskou oblast jsem v roce 1995 - 1996 zde prováděl mineralogický výzkum jehož výsledky zde shrnuji.

Pro lokalitu je charakteristický výskyt melafyrových pecek. Pecky jsou vyplněny zejména kalcitem nebo křemenem. Jsou zdrojem nejefektnějších ukázek mineralogických vzorků. Obsah a struktura jednotlivých pecek se značně liší. Některé jsou vyplněny výhradně kalcitem. Pokud zůstane uprostřed dutina, krystaluje do ní kalcit bílými nebo nažloutlými klenci. Velikost takových pecek dosahuje až desítky cm.

Dalším typem kalcitové výplně je jeho postupné usazování s barevnými odchylkami. Vzniká tak achátová kresba ("pseudoachát"). Velikost těchto mandlí nepřesahuje 10 cm. Výplně dalších pecek tvoří kombinace křemen - kalcit. Nejprve se usazuje v dutině tenká vrstva kalcitu, na níž nasedají krystaly křemene o velikosti max. 6 mm. Většinou jde o křišťál, vzácněji ametyst a velmi vzácně záhnědu, někdy s přechody jednotlivých odrůd. V jedné z takových geod byly mezi krystaly křišťálu objeveny dva křišťálky rutilu o velikosti 1 mm. Často na křemen nasedá kalcit, který dutinu úplně vyplní, nebo tvoří až 3 cm klence. Takové pecky běžně dosahují 5 cm, byla nalezena i geoda o délce 20 cm. Vzácné jsou dutiny vyplněné jen křemenem - chalcedonem s achátovou kresbou. Acháty jsou nevýrazně zbarveny. Jednotlivé vrstvy jsou tvořeny odstíny šedé barvy. Při současném stavu lokality lze nalézt acháty do velikosti 5 cm. Charakteristickým minerálem lokality je miemit - vláknitá odrůda dolomitu (Rusek, Valošek 1968). Tvoří vystýlku pecek v barvě šedožluté až špinavě žlutozelené. Vrstvička miemitu v dutině dosahuje mocnosti až 8 mm. Výskyt tohoto minerálu je vázán zejména na jižní stěnu lomu. Z těchto míst také pochází několik vzácných nálezů chalcedonu v ledvinitém vývoji. Vyplňuje nepravidelné dutiny až 3 mm vrstvičkou. Je průsvitný, světle šedé barvy.

Dalším typem mineralizace jsou hojné kalcitové žíly. Nejmohutnější jsou v jihozápadní části lomu, kde dosahují mocnosti až 30 cm. Jsou tvořeny bílým dokonale štěpným kalcitem s častými dutinami. Krystaly v dutinách dosahují velikosti 5 cm. Velmi vzácně se v těchto dutinách objevují na kalcitových klencích oboustranně ukončené krystaly křišťálu (až 6 mm). V severní partii lomu se vyskytují zeolitové minerály heulandit a ferrierit. Tyto minerály jsou vázány na žilky kalcitu do mocnosti 1 cm, štěpící se nebo vykliňujjící. Heulandit (dříve klinoptiolit) má cihlově červenou barvu a krytsalky tvoří shluky do velikosti 4 mm. Nasedá na stěny puklin, které jsou následně vyplněny kalcitem. Ferrierit doprovází heulandit, vyskytuje se však vzácněji. Vytváří většinou radiálně paprsčité shluky bílé barvy o velikosti okolo 1 mm. Řadí se mezi vzácné zeolity.

V jihozápadní části lomu a na přilehlém poli, poblíž kontaktu efuziva s břidlicemi se hojněji vyskytuje rohovec. Celistvý, kusový barvy šedomodré, šedozelené až černozelené, je zde nalézán v hojných úlomcích, méně často ve větších kusech. Místy přechází v kalcedon. Tamtéž lze nalézt volné krystaly augitu. Jsou to většinou dokonale vyvinuté, neprůsvitné, tabulkovité krystaly černé barvy, většinou pokryté rezavým povlakem, nebo částečně zvětralé. Pak jsou špinavě nazelenalé. Krystaly jsou průměrně 8 mm veliké, největší má rozměry 15 x 10 x 7 mm. Augit vznikl většinou metamorfózou olivínu a uvolňuje se z rozpadávající se mateční horniny.

Stálé návštěvy sběratelů, postupné zarůstání lomu a v poslední době i využití jako motokrosová trať, způsobuje devastaci této jedinečné mineralogické lokality. Nálezy kvalitnějších vzorků jsou již výjimečné.

Ve zprávě jsou uvedeny jen minerály nalezené v průběhu výzkumu, všechny vzorky jsou uloženy v Ostravském muzeu.

Smutný Zbyšek

Literatura:
Menšík E. (1983) Geologie Moravskoslezských Beskyd a Pobeskydské pahorkatiny
Ústřední ústav geologický, Praha
Rusek P., Valošek Č. (1968) Hončova hůrka u Příbora - zajímavá mineralogická lokalita Pobeskydí
Přírodovědný sborník XXIV. Ostravské muzeum, Ostrava.

LOKALIZACE

NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 336.00 m
DALŠÍ INFORMACE: http://www.Pribor-mesto.cz

AKTUALIZACE: Petra Kolářová (Kancelář vedení města) 139, 27.08.2013 v 10:37 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA