Křovinaté a travnaté severovýchodní svahy stejnojmenného kopce (321 m n.
m.) asi 1 km západně od Radějova. Jediný zachovalý fragment šipákové
doubravy (Corno-Quercetum) v CHKO Bílé Karpaty, zbytky teplomilných
společenstev na mělkých skeletových půdách; lokalita četných teplomilných
rostlin a živočichů.

K.ú.: Strážnice
Výměra: 1,4 ha
Nadm. výška:290-320 m
Vyhlášeno: 1987

Geologie - Zvrásněný magurský flyš nivnického (paleocén-spodní eocén) a svodnického (paleocén) souvrství, tvořený vrstvami s převahou vápnitých
jílovců (bělokarpatská jednotka). Území leží poblíž ploché vrcholové části
úzkého, asi 600 m dlouhého hřbetu, ukončeného kótou Žerotín, představující
pravděpodobně zbytek zarovnaného povrchu. Na vrcholové části se nacházejí zbytky štěrků neznámého stáří (miocén-kvartér). Na sprašových překryvech svahovin z flyšových vápnitých jílovců vznikla černozem typická.

Květena - Na skeletovitých půdách se vyskytuje teplomilná travinobylinná vegetace svazu Cirsio - Brachypodion pinnati. Část rezervace porůstají křoviny a skupiny dubu pýřitého (Quercus pubecens). Na jediné lokalitě v CHKO zde roste zlatovlásek obecný (Linosyris vulgaris) a zahořanka žlutá (Orthantha lutea). Z dalších významných druhů se zde zachoval koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), tořič čmelákovitý (Ophrys holosericea), vstavač bledý (Orchis pallens), sasanka lesní (Anemone sylvestris), kozinec dánský (Astragalus danicus), len žlutý (Linum flavum), kosatec pestrý (Iris variegata), chrpa chlumní (Cyanus triumfettii), plamének
přímý (Clematis recta), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), hvězdnice chlumní (Aster amellus), oman mečolistý (Inula ensifolia), žebřice
pyrenejská (Libanotis pyrenaica) a bělozářka větvitá (Anthericum ramosum).

Zvířena - Významná lokalita teplomilného hmyzu. Kromě obou druhů našich otakárků, fenyklového a ovocného, se zde vyskytuje i hnědásek černýšový (Mellicta aurelia), většina druhů našich ostruháčků, modrásek černoskvrnný (Maculinea arion), vřetenuška štírovníková (Zygaena angelicae). Po dlouhé době zde byl znovu potvrzen výskyt okáče medyňkového (Hipparchia fagi), který byl více jak 30 let v Bílých Karpatech nezvěstný. Z druhů aktivních v noci je zde např. vzácný přástevník smuteční (Phragmatobia caesarea) nebo hřbetozubec nepravý (Gluphisia crenata) a h. stříbroskvrnný (Spatalia argentina). Z fytofágních brouků lze jmenovat např. krytonosce Mogulones
larvatus, luskokaze Bruchus venustus, nosatčíka Apion austriacum a nosatce
Tychius crassirostris. Ostatní teplomilné formy hmyzu zastupuje např.
cikáda chlumní (Cicadetta montana), kudlanka nábožná (Mantis religiosa),
drvodělka fialová (Xylocopa violacea), kutilka Sceliphron destillatorius,
mravenci Camponotus vagus, C. truncatus a C. aethiops.

Využití - Do okrajů rezervace pronikají plevele z okolních vinohradů. Do poloviny 80. let nebyly luční porosty obhospodařovány a zčásti zarostly náletem dřevin, především topolem osikou. Po vyčištění zde bylo obnoveno pravidelné kosení.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.bilekarpaty.cz