Historie Dolního Benešova [ Historie (archivní dokument) ]
Mocný šlechtický rod Benešoviců, z něhož pocházeli slavní páni z Kravař, zvěčnil své jméno v osadě, připomínané poprvé v listině z r. 1312. Benešov se stal významným panským sídlem, protože moravský markrabě Jan Jindřich prostřednictvím svého tchána, opavského vévody Mikuláše II., dohodl v r. 1371 jeho směnu za hrad Drahotuš u Lipníka n.B. Významný rod pánů z Drahotuš do Benešova přišel následujícího roku. Pravděpodobně k nim náležel Mistr Konrád z Benešova, který úspěšně svedl s profesory pražských vysokých škol spor o příslušnost zdejšího obyvatelstva k českému národu a náležel k horlivým bojovníkům za získávání dalších výsad pro Karlovu univerzitu. Sblížil se tak i s Mistrem Janem Husem. Byl prvním českým spisovatelem z Opavska. Kuník z Drahotuš náležel k dalším Husovým stoupencům a 2.9.1415 se stal signatářem stížního listu kostnickému koncilu proti Husově upálení.
Jan z Benešova jako první volený zemský komorník jednak přispěl k tomu, že se opavské zemské desky vedly od r. 1424 česky a jednak se stal ručitelem náboženské svobody. Korvínova křížová výprava proti stoupencům krále Jiřího z Poděbrad a následná dočasná uherská nadvláda přinesla i Benešovu značné škody a vyčerpání. Proto Drahotušové vymohli na králi Vladislavovi Jagelonském 9.4.1493 povýšení Benešova na město s udělením práva jarmarku a týdenního trhu. Město dostalo právo pečetit zeleným voskem a v erbu mělo štiku držící plotici v tlamě. Drahotušové osvobodili měšťany od robot a poskytli jim právo vařit pivo. Koncem 16.století vymřeli po meči a následnické právo v dědictví r. 1594 rozhodnutím zemského práva opavského přešlo na pokrevně příbuzné Šípy z Bránice. Jenže na dvoře císaře Rudolfa II. provedla katolická klika na sklonku 16.stol. vládní převrat a rozhořel se rekatolizační boj, který postihl i Dolní Benešov jako sídlo panství. K němu patřily obce Bohuslavice, Kozmice a Závada. Protiprávně se jej zmocnili Mošovští z Moravčína. Felix Mošovský se převratem stal hejtmanem Pražského hradu a nátlakem na císaře docílil, že v r.1598
bylo panství Šípům odňato a přiřknuto jeho bratru Janovi. Rekatolizace začala stavbou kostela v Dolním Benešově a vypovězením zdejších českých bratrů. Jan Mošovský se totiž stal v r. 1602 podkomořím markrabství moravského a horlivě inicioval rekatolizaci ve všech moravských městech. Za svou činnost si vysloužil takovou nenávist, že byl v r. 1608 zavražděn. Zdejší tvrz ze 14.století byla na přelomu 16. a 17. století přestavěna na renesanční zámek.
Dle karolínského katastru na dolnobenešovském panství bylo k r. 1721 13 vrchnostenských zahrad a mlýn o čtyřech složeních, 1 mlýn o jednom složení, 1 krčma a 10 rybníků /nejvíce na celém Opavsku/. V samotném Benešově byl Mlýnský rybník, 2 panské zahrady a stálo tam 38 domů. Z 33 poddaných bylo 20 sedláků a 13 zahradníků. V majetkové držbě Mošovské a jejich dědice r. 1710 vystřídali baroni Kalkreutové, r. 1774 Henneberkové a r. 1846 Rothschildové. V revolučním roce 1848 došlo na panství k povstání, při kterém vzbouřenci na několik dnů ovládli město a obsadili i benešovský zámek, který měl po přestavbě od 18.století barokní podobu.
V roce 1890 byla v Benešově postavena továrna D.J.Holuschi jako strojírna, slévárna a výrobna obráběcích strojů. Rothschildové zde vybudovali elektrárnu. Po připojení Dolního Benešova k ČR mělo r. 1921 město rozlohu 1074 ha, 241 domů, školu z r. 1837, 3 hostince a Koskovu pilu. Záhy zde vznikl odbor Matice opavské, byla založena mateřská škola Matice opavské a živnostenská pokračovací škola Matice opavské.
Moravskoslezská armaturka se stavěla v letech 1949 - 1953 a pro ni v r. 1951 byla postaveno podnikové sídliště Osada míru. Do seznamu kulturních památek byl zařazen již výše zmíněný zámek se zámeckým parkem, kostel sv.Martina, přestavěný r. 1747 s věží z r. 1860, kostnice z 18.století, pseudogotická kaple od F.Exnera z Brém, barokní socha Immaculaty z r. 1784 na náměstí Cypriana Lellka.
