Území obce pokrývaly v dávných dobách husté pralesy, plné hnijivých polomů, v nichž se ukrýval dravý rys, medvěd, vlk. Zlověstný pohled na nepřemožitelného divokého zubra, odradil každého osamělého osadníka. V nížinách, vysokým rákosím obrostlé nezdravé močály, lákaly hejna vodního ptactva.

Zde v místech vojensky nejdůležitějších, na odvěké "Jantarové" cestě z jihu na sever Evropy založili válečníci avarští, kteří vpadli již v 6 století do tohoto kraje, své horské hnízdo, vojenský opevněný tábor. Po čase se odstěhovali jejich nedobrovolní slovanští pomocníci a zakládali se svými ženami a dětmi svá sídla v okolí tohoto "hrynku" avarského, tábořiště, které se nacházelo na kopci"Chrastavec" 562m, označeného na mapách speciálkách názvem "Hirnik". V údolí na řece Odře vzniká takto na území od dnešních Heřmánek až po Odry - město Vyhnanov. Již v 12 století je o něm zmínka. Dále v roce 1234 Přemysl, markrabě moravský, syn královny Konstancie, vdovy po Přemyslu Otakarovi I., potvrzují založení kláštera v Tišnově a darování města Vyhnanova se vším příslušenstvím. Také v potvrzení krále Václava z r. 1238 je uvedeno město Vyhnanov. Avšak toto město bylo již v létech 1241 (Avary) a v r. 1253 (Kumány) vypáleno a zničeno.

Nové město Odry ze zámkem pánů ze Šternberka bylo pak postaveno na pravém břehu řeky Odry. Město i kraj bylo původně české.

Prvními německými přistěhovaleckými osadníky (kolonisty) byli němečtí kovkopové, kteří byli panstvem přivoláni, aby dobývali a hledali vzácné nerosty. Pak přicházeli řemeslníci a obchodníci. Hlavní kolonizace nastává ve 12 - 14 století. Přistěhovalci byli pány podporováni, udělováním různých výsad. Český živel byl postupně vytlačován. V té době již existovala obec Jakubčovice. Patřila k panstí Oderskému. O jejím vzniku nebyly zjištěny žádné zápisy. V roce 1371 osvobodil Alfréd ze Šterberka na Odrách zdejší kraj od roboty. Ovšem s ustálením poměrů nastavá upevňování moci pánů, kteří opět začali zavádět robotu. Od povinných prací byl osvobozen pouze fojt, který byl současně místním starostou a soudcem. V 15 století se až sem rozšířily války husitské. Celé město Odry a okolí byly v držení husitských vojsk, v létech 1428-36 pod velením vojevůdce Puchaly.

V pověstech podle německých pramenů se o něm dovídáme, že byl řízný že dobyl každou vesnici a že německé obyvatelstvo před ním prchalo do okolních lesů.

Obec Jogsdorf byla nově zřízena podle německého práva a založena nějakým Jakobem. První soudce v obci byl Nickel Tulendorfer (1550).

V roce 1785 byla v obci zřízena první německá škola. V Jogsdorfu působil po učiteli Klimbtovi "školní zřízenec" Jozef Wagner, který byl činný až do r. 1790, kdy nastoupil na jeho místo Johann Bayer.

Za třicetileté války i za pozdější sedmileté války (1756-63) lid v tomto kraji neobyčejně trpěl. I když šlo jen většinou o přesuny vojsk, obyvatelé byli nuceni dodávat vojsku vše potřebné.

Jogsdorf obdržela podle nejvyššího rozhodnutí z 10. března 1866 povolení ke konstituci (ustavení) vlastního obecního úřadu a separovala (oddělila) se od Klein-Hermsdorfu (Malých Heřnánek). Prvním starostou obce byl Franz Popp (1866-77).

První průmyslový podnik založil v této oblasto Emil Teltschik-továrnu na knoflíky.

V roce 1890 se počalo se stavbou severní dráhy s odbočkou Suchdol n/O - Budišov n/Budišovkou. Již 15. 10. 1891 byla stavba dokončena. Pro potřeby občanů z Jakubčovic byla zde zřízena zastávka.

V této době byly již postupně otevřeny 3 lomy.

V roce 1894 zde byl zřízen poštovní úřad. V roce 1910 byla postavena starostou obce Herbertem Kasperem, který vlastnil od r. 1886 mlý, elektrofikace obce. V roce 1912 vymohl tentýž Kasper stavbu vodovodu.

Četné problémy vznikly v I. světové válce a zejména po ní. Zdejší němci (čechů zde bylo málo pouze pár jednotlivců), byli vychováváni k vědomí, že jsou povoláni vládnout ostatním národům. I když po roce 1918, nastal do obce příliv občanů České národnosti, další vývoj událostí a zejména uchvácení moci Hitlerem v sousedním Německu, přispělo k opětovnému silnému potlačení Českého živlu. Byly to známé a smutné události. Leč minula 2. světová válka a doba nacistické okupace. Po osvobození (6. 5. 1945), které Rudá armáda přinesla bylo třeba odstranit válečné škody, zajistit aktivní nacisty, připravit odsun ostatních místních němců, podle jejich dávného přání "Heim ins Reich".

Bylo nutné splnit ještě řadu dalších úkolů, aby mohl být obnoven národní a společenský život v naší obci.

Obec Jakubčovice měly v r. 1938 :

1 dědičný statek, 15 velkosedláků, 6 domkařů, 1 mlýn, 1 továrnu na knoflíky, 2 kamenolomy, 1 strojírnu, 1 autobusovou dopravu, 1 stolárnu, 1 pekárnu, 2 hospody, železniční stanici, poštovní úřad, hasičskou zbrojnici, 2 turbíny k výrobě elektrické energie.

Národnostní složení: do r. 1945 převážně německé. Po odsunu Němců zůstalo z původního obyvatelstva jen několik smíšených manželství. Ti byli zachráněni od odsunu. Jinak byla obec osídlena Čechy především ze sousedních obcí Luboměře, Spálova, Jindřichova a rodinami až z Valašska. Jelikož v obci bylo dostatek pracovních míst, stěhovali se za prací.

Na volání naší vlády, nastupují hned s prvními mírovými dny čeští lidé do pohraničí a to i do zdejší obce a dávají se obětavě do práce. Jejich nadšení neutuchá, o jejich činech vypráví předešlé kroniky zdejší obce.

V obci Jakubčovice n/O byla postavena také věznice (rok 1953). Zpočátku byla obsazena vězni z těžkými tresty, později z lehkými tresty. Vězni pracovali v kamenolomu v Heřmánkách, později v kamenolomu v Jakubčovicích n/O, kde nakládali kámen do železných vozíků a tento se drtil. Tuto práci měli zúkolovanou a podle toho dostávali stravu a volno. Z fotodokumentace se dozvídáme, že v této věznici byl jen krátce G. Husák a L. Novomestský. Později byli dováženi vězni na práci z věznice z Opavy. Na čas byla věznice využita pro vojsko v r. 1964-65, poté byly v budově skladovací prostory civilní obrany, fakultní nemocnice Olomouc, drobného zboží Olomouc. Nyní je ve vlastnictví ZD Odersko, je opuštěná a chátrá.

Přišla léta socialismu a s nimi zakládání Jednotných zemědělských družstev a rozvoje průmyslu a podniků v obci.

Továrny, které v obci byly, potřebovaly nové pracovní síly. Bylo nutno pro nové občany zajistit bydlení. V roce 1958 VD Dřevoplast (bývalá knoflíkárna) postavila dům s 6 bytovkami, pro pracovníky tohoto závodu. V roce 1960 byly zkolaudovány 3 bytové jednotky pro 27 rodin, pro pracovníky kamenolomu. Další bytovka se postavila pro pracovníky ROMO v roce 1961 - 4 byty. Ale technický rozvoj podniků šel stále kupředu, bylo nutno pro nové zaměstnance zajistit ubytování. V roce 1966 se mohlo nastěhovat do nových bytů opět 27 mladých rodin. Pro pracovníky služeb v obci byly v r. 1974 postaveny 2 bytové domy o 8 bytových jednotkách. Mladá manželství zakládala nové rodiny, bylo nutno zajistit pro děti útulek. Novou mateřskou školu s jeslemi která byla otevřena v r. 1967 postavil zdejší kamenolom (Štěrkovna n. p. Olomouc).

Zemědělské družstvo postavilo v roce 1971 - 2 domy pro 8 rodin, neustále byl zájem o bydlení, jelikož se v obci rozvíjel průmysl ale nejen kamenolom, bylo nutno stavět nové byty a v roce 1975 se mohlo nastěhovat dalších 12 rodin do nových bytů. Také lesní závod Vítkov postavil pro své zaměstnance bytovku pro 12 rodin v roce 1982.

V roce 1978 bylo postaveno zdravotnické zařízení s poskytovanými lékařskými službami - obvodní lékař, zubní lékař, dětský lékař s bytem pro lékaře.

Neustále byl zájem o nové bydlení, proto obec rozhodla zahájit výstavbu rodinných domků. Velkou pomocí při stavbě rodinných domků byly pohraniční příspěvky ve formě finanční (na jeden byt 40 000. - Kč) a výhodné podnikové a státní nenávratné finanční půjčky s velmi nízkým úrokem (2,7%).

Až do roku 2000 bylo v obci postaveno nových 57 rodinných domků a 12 bytových domů.

V roce 1972 byla postavena v "akci Z" prodejna potravin a masa. V roce 1974 byla postavena budova MNV a pošty.

Pro sportovní činnost, fotbalový oddíl TJ Tatran, který se může chlubit svými dosaženými výsledky, (založen v r. 1952) byly postaveny na ul. Sportovní kabiny (v akci "Z" v r. 1989 slavnostně otevřeno i nové hřiště).

V roce 1995 byla přistavena nová škola a tak se stala ucelenou 5 třídní školou.

V roce 1997 byla obec zcela telekomunikována, zemními kabely ke každému domu. Od roku 1999 je obec zcela plynofikována, plyn je zaveden do každého domu.

Nejen radostné události se udály, ale i těžké chvíle obec zažila v roce 1997 v měsíci červnu, kdy prudké a několkadenní dešťové srážky způsobily že voda v korytě řeky Odry se zvedla o 5 m, zatopila značnou část obce. Potoky od Spálova a Dobešova dovršily zkázu. Ač dosud klidně tekoucí řeka Odra se stala dravou řekou a pustošila co jí v cestě stálo. Škody na majetku byly značné. V několika místech vzaly za své i břehy řeky, lávky přes řeku byly zničeny, mohutné stromy na břehu řeky se kácely jak třísky a odplavaly až do sousedních Louček a některé až do Oder. Místní komunikace v prostoru lesíku voda zničila a nebýt rozhodného zásahu obce ve spolupráci s místním kamenolomem vzaly by za své i řadové garáže v blízkosti řeky Odry. Těžká technika poskytnuta vedením kamenolomu a záhozový kámen, který nákladní auta navážely po dobu 2 dnů (bylo dovezeno do vymletého koryta řeky cca 1 200 tun kameniva), zabránilo dalšímu ničení břehů. Ovšem stoleté stromy vzaly za své. Bylo ztrženo na 30 stromů (lípy, javory, jasany, duby). Jediný zdroj pitné vody zásobující obce Jakubčovice n/O, Loučky, Heřmánky, byl zcela zatopen přívalem vody z řeky a ze Spálovského potoka. Jen díky naším důvtipným předkům, zakladatelům místního vodovodu, obec měla náhradí zásobování pitnou vodou, jelikož základní zdroj pitné vody byl úplně vyřazen z provozu.

Až v letošním roce byly s velkými náklady opraveny břehy řeky a doufejme, že další povodeň nenapáchá tak značné škody jako ta červnová - stoletá.

Za aktivitu obětavých občanů, kteří ve dne v noci prováděli záchranné práce za výpomoc podniku Kamenolom fa Hájek, místnímu hasičskému sboru vyslovuji ještě jednou veřejně poděkování.

Z archívů se dočítáme dřívější pojmenování až do současného vzniku obce Jakubčovice n/O.

1374 - de Jacobsdorf
1377 - Jakubczowicz
1568 - ves Jaubcžowicze
1612 - ves Jakubcžiowicze
1720 - Iakuptschowitz
1736 - Iaksdorff
1805 - Joksdorf
1834 - Joksdorf, Jokobsdorf
1894 - Jogsdorf (Jakubčovice) Název Jogsdorf vznikl poněmčením českého názvu.
1924 - Jakubčovice
1950 - Jakubčovice nad Odrou

Starostové obce od roku 1945 - pováleční :
Stiskala Alois
Klevar Viktor
Král Viktor
Holiš František
Šťastný Josef
Kostelník Karel
integrovaná obec - Odry od r. 1979 ? 1994. V době integrace v obci pracoval občanský výbor, který zastupoval obec v občanských záležitostech a jejími předsedy byli :
Otzisk Jan
Richter Josef
Blaha Mojmír
Janko Zdeněk
Václavík Josef

Od roku 1994 je opět obec Jakubčovice samostatná - starosta :
Richter Josef

DALŠÍ INFORMACE: http://JakubcoviceNadOdrou.cz