PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY BESKYDY a VALAŠSKO - turistický subregion POODŘÍ - turistická oblast TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO - turistická oblast OSTRAVSKO - turistická oblast OPAVSKÉ SLEZSKO - turistická oblast JESENÍKY - turistická oblast HLAVNÍ STRANA Okres Bruntál (region NUTS 4) Okres Karviná (region NUTS 4) Okres Ostrava (region NUTS 4) Okres Frýdek-Místek (region NUTS 4) Okres Nový Jičin (region NUTS 4) Okres Opava (region NUTS 4) Okres Bruntál (region NUTS 4) CZECH REPUBLIC REGION POODŘÍ REGION SLEZSKÁ HARTA ODERSKO BESKYDY-VALAŠSKO DESTINAČNÍ MANAGEMENT MORAVSKOSLEZSKÝ
Středa 23.10.2019
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Moravskoslezský REJSTŘÍK
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Moravskoslezsky kraj
Moravskoslezská nej
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
Destinační management MSK
Klastr cestovního ruchu
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Kalendář akcí v kraji
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Turistika a volný čas
  Informační služby
Kultura a zábava
Hrady a zámky
Památky a architektura
Sport a relaxace
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Zimní sporty
Klub českých turistů
Sdružení a spolky
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Přírodní zajímavosti
Chráněná krajinná území
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, motoresty
Penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
OBCHOD A SLUZBY
  Služby motoristům
Služby
Obchod
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti k prodeji
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
  KLACR.cz, Moravskoslezský klastr cestovního ruchu

Historie zemědělství

Má dlouhou historii, bylo poznamenáno staletými problémy národnostními, náboženskými, ale i správními a politickými.

Venkov trpěl mocenskými zájmy držitelů půdy, zhoubnými válkami, epidemiemi, drancováním a hrubým násilím. Přesto, že osídlení bylo věnováno českými a německými badateli mnoho úsilí, zůstává mnohé dosud neobjasněno a vystaveno často dohadům.

Hluboké hvozdy, které pokrývaly většinu okresu zpočátku kolonisty příliš nelákaly. V našem regionu podporovali českou kolonizaci Přemyslovci již v 12 a 13. století. Značný úbytek obyvatel v českých vesnicích a také snaha získat další zemědělskou půdu vedla Přemyslovce ve 13 a 14 století k tzv. německé kolonizaci. Povolaní cizinci klučí hvozdy a zakládají vesnice, půda jim byla přidělována v lánech a vesnice nově vzniklé jsou označovány jako lesní lánové. Velkou pravomoc získávají fojti, zástupci feudálů. Dostali nejvíce půdy, další si kupovali a stávali se tak svobodnými a bohatými sedláky. Záhy mezi sedláky a fojty vznikaly těžké spory a později i přes bránění šlechty došlo k vážným sporům mezi poddanými a feudály. Němečtí kolonisté se usazovali v prořídlých českých obcích. Někde splynuli s českým živlem, někde tomu bylo naopak, v naší obci byl druhý případ pravdou.

V nivách řeky Odry se dařilo všem druhům obilí, louky dávaly dostatek krmiva pro skot, v podhorských a horských oblastech Oderska, kde jsou půdy kamenné, žili rolníci mnohem skromněji. Z obilovin se pěstovalo žito, a oves, přínosem byly luskoviny a další obživa se hledala v panských lesích. Půda se měřila na lány. Náš lán měl 30 jiter, t. j. dnešních 18 ha, tzv. franský byl větší - měl 36 jiter asi 22 ha. Celoláníků bylo v obci málo. Větší počet rolníků měl v držení jen půl, případně čtvrt lánu. Chalupníci a zahradníci obhospodařovali jen osminu lánu. Zato fojti měli statky velké, někdy jeden a půl lánu a větší. Povinnosti rolníků k vrchnosti byly určeny podle velikosti usedlosti odvádět peněžité a naturální dávky v roce pravidelně 4x. Mnozí naši feudálové zastávali vysoké úřady a ovlivňovali politiku země. Na Fulnecku to byli páni z Lichtenburku, pak dlouhou dobu páni z Kravař.

Na Odersku se vystřídali od Bílé Hory převážně čeští feudálové a to páni ze Šternberka, z Lidéřova, páni ze Zvole po nich do roku 1630 panství vlastnili Pražmové z Tvorkova. Spálovsko měli do stavovského povstání v držení páni z Kunštátu a Podštatští z Prusínovic.

V době předbělohorské poznamenaly náš kraj a naše zemědělství husitské války. Delší dobu se setkávala vojska husitů a jejich katolických odpůrců. V roce 1427 husité vypálili Nový Jičín a Odry přeměnili ve svůj opěrný bod se stálou posádkou. Válečné události znamenaly drancování vesnic a značné ztráty venkovského lidu. Po husitských válkách se začaly poměry měnit i v našem regionu. Jeden z největších dvorů zřídil v sousedních Loučkách v polovině 16 století Tomáš ze Zvole. Toto období je charakterizováno za špatné, Jan ze Zvole (úmrtí 1606) byl "pán ukrutný a zlobivý".

Na panství Oderském, kde se udržel do r. 1630 rod Pražmů z Bílkova, došlo rovněž k častému střídání vrchnosti. Majitelé byli páni z Vitberka, Hodic, Lichnovští, v době rušení poddanství to byli páni Turstenberkové. Okraj okresu na Spálovsku po Podstatských z Prusínovic se vystřídali v držení statků Breunerové, Scherzové, kterří založili v roce 1717 Heltinov a Zavišové z Osenice.

Oderské panství vystřídalo od roku 1864 - 1910 čtyři majitele. V roce 1910 jej koupil poslední feudální majitel "hrabě Ondřej Potocki". Fulnecko získal v II. polovině 19 století složitou cestou Belgický král pro svého syna. Později panství zdědily jeho dcery. Spálovsko vlastnili v II. polovině 19 století určitou dobu Kinští a ti jej v roce 1885 prodali Viktoru Bauerovi-Chlumeckému.

Tyto skutečnosti byly čerpány z knihy "Socializace zemědělství Novojičínska", je to obsáhlá kniha popisující všechny obce okresu, život obyvatel na venkově od vzniku, neustálé střídání panství a majetků ve vlastnictví, války, drancování a povinnosti vesničanů vůčí vrchnosti. Tento výčet je velice skromný a mnohdy nenavazuje na posloupnost let. Snažil jsem se popsat jen úryvky dob dávných a minulých.

Přešla 2 světová válka, v naší obci se uskutečnil odsun německého obyvatelstva, nastává dosidlování jinými občany, již národnosti české a píší se další dějiny - již socializace a kolektivizace venkova.

V roce 1949 se začíná s kolektivizací a budováním základů socialistické zemědělské velkovýroby. V obci Jakubčovice n/O, která spadala pod okres Vítkov, bylo založeno JZD III. typu 17. 8. 1953, ale vzhledem k osobním sporům mezi družstevníky došlo v letních měsících r. 1954 k rozpadu družstva. Nové založení JZD nebylo snadnou záležitostí i v ostatních okolních obcích. Nakonec se podařilo opět po tříleté přestávce JZD založit. Jen pro zajímavost v r. 1955 bylo založeno JZD Vlkovice, 1956 JZD Dobešov, 1957 JZD Spálov a Jakubčovice n/O, 1958 JZD Luboměř. Hospodářská situace se pak u jednotlivých družstev postupně zlepšovala. Byl zaveden pořádek do evidence a řešeny otázky ekonomiky.

K zabezpečení produkce zemědělské velkovýroby byl vytyčen také cíl slučování malých JZD ve větší celky a tím rozšíření výrobních možností, racionálnější využití pracovních sil a samotné mechanizace.

Jako první se v r. 1960 sloučila JZD Heřmánky, Klokočůvek, Loučky a Jakubčovice n/O v družstvo pod názvem JZD Jakubčovice n/O. Zákon o mechanizaci zemědělství z r. 1949 dal právní základ k zakládání STS, ta byla založena ještě téhož roku ve Vítkově. Další střediska byly zřízeny ve Fulneku, Kaménce, Loučkách, Dobešově a Spálově. Tyto byly plně mechanizovány a na požádání vypomáhali JZD od orby až po sklizeň obilovin. V souladu se závěry XII. sjezdu KSČ zřídila vláda nové orgány zemědělství a byly zřízeny okresní a krajské zemědělské správy s cílem koordinovat a zkvalitnit činnost a hospodaření v jednotlivých JZD a zavádění nových postupů hospodaření. Všechna JZD vyráběla vedle obilovin brambory, řepku, mnohá také cukrovku a nebylo fakticky žádné specializace. V živočišné výrobě se kromě skotu chovala prasata a drůbež. Rozdílné byly i peněžní příjmy, které dosahovaly ročně mezi 10-13 tis. Kč a jako základ byly stanoveny pracovní jednotky. Zemědělci získávali první vlastní zkušenosti z kooperace, ze spojených sil a prostředků k řešení naléhavějších úkolů. Na pořadu dne stály hlavně otázky zvýšení výroby vajec, masa, mléka. Investice byly vynakládány na řešení společného ustájení skotu. Byly budovány kravíny pro společné ustájení dojnic, drůbežárny pro 500-5000 ks slepic, vepříny pro prasata s kapacitou až 400 ks, garáže a mechanizační dílny, objekty pro uskladnění objemových krmiva jiné. Většina JZD této pomoci plně využila a se zájmem pustila do rozsáhlé výstavby. Platilo, že kdo dřív přišel, rychleji rozvíjel výstavbu, kdo otálel a váhal-zaostával. V roce 1972 se na okrese začalo s budováním velkokapacitní jednopodlažních hal pro chov nosnic a středisek pro líhnutí kuřat v Jakubčovicích.

V roce 1968 bylo vytvořeno v našem okrese 10 kooperačních celků, dochází k určitému sblížení a uzší spolupráci mezi jednotlivýni JZD a ústředně řízenými podniky jakož i k prohlubování kooperačních vztahů. Okres Nový Jičín byl rozdělen takto, kooperační obvod č. 1 : JZD Dobešov. Jakubčovice n/O, Heřmanice u Oder, Kaménka, Luboměř, Spálov atd.

V roce 1975 vznikaly nové ekonomické celky a tak JZD Jakubčovice se v roce 1976 připojily k nově vzniklému ekonomickému celku JZD Odersko se sídlem v Odrách. V Jakubčovicích n/O zůstalo středisko těžké mechanizace, čistička na obilí a zařízený kravín. Postupné vytváření ekonomických celků vznikalo od cca 60 družstev až do konce 90 let. V tu dobu dobu bylo již 16 ekonomických celků. Od r. 1992 tento ekonomický celek změnil název na ZD Odersko, od 1. 7. 1998 má název Agro Odersko.

Tento stav trval se střídavě úspěšnýmí roky s velkou výstavbou ekonomického celku a dobrými výsledky až do roku 1992, kdy tento ekonomický celek změnil název na ZD Odersko. Od 1. 7. 1998 nese název Agro Odersko a. s. V mezidobí se ZD Odersko dostalo do potíží a nyní je od 26. 1. 2000 v likvidaci.

Od 1. 10. 2000 byly majetky zemědělcům vráceny, nyní jsou v jejich vlastnictví. Mnozí vlastníci tyto pozemky pronajali k užívání družstvu jejichž název je Zemědělská a. s. Spálov.

A tak začalo a pomalu s ním zemědělství v naší obci, pevně doufáme, že současný stav zemědělství se změní.

Skalka Josef (čerpáno s historie okresu Novojičínska)

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Ivana Náplavová org. 56, 01.12.2003 v 16:06 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
    TURISTIKA