Rudoltičtí zastupitelé opakovaně žádali stát o bezúplatné převedení zámku do majetku obce, museli podle pokynů ministerstva doplňovat své žádosti stále novými podklady a stále bylo rozhodnutí v nedohlednu. Stát se rozhodl ignorovat své sliby obci a potichu zámek prodal v balíku dalších nemovitostí česko-kyperské firmě Terabet.

K vyřešení nekonečných průtahů kolem darování zámku obci paradoxně pomohl podezřelý pokus o jeho prodej. V lednu, kdy se plánovaný prodej zámků na Osoblažsku dostal na veřejnost, spojily své síly se stejně postiženým Dívčím Hradem a Branticemi. Za obce, kterým chtěl stát bez jejich vědomí zprivatizovat zámky se postavil hejtman i řada politiků. Pod tímto tlakem nabídl stát obcím zámky za odhadní cenu, což ministerstvo zdravotnictví komentovalo jako velkorysý ústupek.

Protože obce původně počítaly s bezúplatným převedením zámku do svého majetku, příliš nezkoumaly majetkoprávní vztahy kolem nich. Teprve pod hrozbou privatizace či nabídku prodeje zámku za odhadní cenu , začaly obce zkoumat, jak stát vlastně zámky získal. Slezské Rudoltice na poslední chvíli našly a předložily ministerstvu dokumenty, které právníci uznali jako nezpochybnitelný důkaz vlastnictví obce. Historická vlastnická práva jsou pro obec ještě výhodnější než bezúplatný převod., protože může se zámkem zcela volně disponovat. Obec Slezské Rudoltice už čeká jen na písemné rozhodnutí a okamžitě si nechá zámek zanést do katastru.

Prodej Dívčího Hradu zastavily církevní restituce a o vlastnictví brantického zámku asi rozhodne soud, protože v tomto případě nejsou listinné důkazy tak jednoznačné jako v případě Slezských Rudoltic.

Krnovské noviny REGION,
ze dne 200.května 2008