Výstavní síň Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Pražská 14/3, tel.: 558 761 221
Stálá expozice: Obrázky z minulosti Těšínského Slezska
Výstava: Radnice v Českém Těšíně
(vernisáž výstavy v úterý 13. ledna v 17 hod)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h

Doprovodný program pro veřejnost ve VS Český Těšín:
20. - 23.1. Zimní radovánky - malování neoblíbenějších zimních sportů, pro děti MŠ a 1. st. ZŠ
15. - 30.1. Hledání minulosti - doprovodný program na téma Český Těšín včera a dnes, pro děti ZŠ

Přednášky pro veřejnost
15.1. 16.00 První slezská válka a její průběh na Těšínsku, PhDr. Jan Al Saheb, historik Muzea Těšínska
29.1. 16.00 Jiří Třanovský a Citara sanctorum, Bc. Marta Holoušková, knihovnice Muzea Těšínska

Doporučujeme rezervaci míst na tel. 558 761 221


Výstavní síň Muzea Těšínska Musaion Havířov, Dělnická 14, bezbariérový vstup, tel.: 596 813 456
Výstava: Černobílý svět (haptická výstava - realizována za finančního přispění Moravskoslezského kraje)
Sladký život čokolády
(obě výstavy potrvají do 31. 1. 2009)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h

13., 15., 20. a 22.1. vždy v 9-12.30 h Učíme se psát v Braillu na Pichtově psacím stroji
a Pražské tabulce - dopoledne s p. Bradovou, členkou Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých, pro školy a veřejnost

29.1. Dárek na rozloučenou s čokoládou - malování netradičním materiálem, pro školy a veřejnost


Památník životické tragédie v Havířově-Životicích, tel.: 596 434 138
Stálá expozice: Okupace a odboj na Těšínsku
Výstava: 1918 - vznik republiky - historická výstava
(výstava potrvá do 31. 3. 2009)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h


Výstavní síň Muzea Těšínska v Jablunkově, Mariánské nám. č. 14, tel.: 558 359 533
Stálá expozice: Z minulosti Jablunkova a okolí
Výstava: Putovali poutníci
(výstava potrvá do 28. 2. 2009)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h

Doprovodný program ve VS Jablunkov:
13. 1. - 26. 2. Odznak z poutě - výtvarná soutěž pro žáky ZŠ, navrhněte poutní odznak, nejlepší práce odměníme
13. 1. - 26. 2. Růže z poutě - výroba papírové pouťové růže, pro žáky ZŠ a veřejnost
13. 1. - 26. 2. Přijela pouť - luštění soutěžních úkolů, na výherce čeká odměna, pro žáky ZŠ
13.1. - 26.2. Medvídek Kokosáček - výroba ledního medvěda z papíru a kokosu, pro děti
13. 1. - 26. 2. Nezapomeň! - výroba vzkazníčků se zimním motivem, potřebný materiál k dostání ve VS, pro žáky ZŠ


Výstavní síň Muzea Těšínska v Karviné, Masarykovo nám. 10, tel.: 596 311 425
Výstava:
Dějiny udatného českého národa a pár bezvýznamných světových událostí (vernisáž výstavy v út. 27. ledna v 10 hod., výstava potrvá do 3. 5. 2009)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h


Výstavní síň Muzea Těšínska, Dům dětí a mládeže, Masarykova třída 958, 73514 Orlová-Lutyně, tel.: 596 531 205
Stálá expozice: Orlová minulost i současnost (stálá expozice)
Vzácné kočkovité šelmy ze sbírek Slezského zemského muzea
(výstava potrvá do 28. 2. 2009)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h

Doprovodný program ve VS Orlová:
Jaké zvíře jsem? - soutěžní hra, kdo první pomocí nepřímých otázek odhalí název svého zvířete, zvítězí a odnese si malou pozornost nebo sladkost, pro ZŠ; max. 30 osob
Na jakou šelmu myslím? - soutěžní hra, úkolem je uhodnout název šelmy podle její charakteristiky předčítané průvodcem, nejúspěšnější odměníme, pro 8. a 9. třídy ZŠ a příslušné ročníky víceletého gymnázia
Netradiční pexeso - zábavná hra doplněna testem, pro rodiny s dětmi
Pracovní listy a testy - otázky a úkoly o kočkovitých šelmách
Čí jsou to uši? - skládání a kreslení obrázků velkých koček, pro veřejnost

Leden-červenec
Hledá se maskot - soutěž, pomozte nám najít, vyrobit maskota do naší výstavní síně, vyhlášení vítěze 26. srpna, pro školy a veřejnost
6. - 10.1. Špičáky a trháky - vyplňování pracovních listů, výroba zubů šelem, pro školy a veřejnost
13.1. - 15.2. Mňau - soutěž o nejhezčí obrázek kočičky (vyhlášení vítěze 18.2.), pro školy a veřejnost
20. - 23.1. Kočkovité šelmy v ostravské ZOO - přednáška ekologa MT J. Kristiana, pro ZŠ



Výstavní síň Muzea Těšínska - Technické muzeum v Petřvaldě, tel.: 596 541 092
Stálá expozice: Tradice hornictví na Těšínsku
Kouzelný svět tramvají
Ten vánoční čas (výstava potrvá do 31. 1. 2009)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h

Celoroční program pro ZŠ a veřejnost
Tajemství strojvedoucího Franty - vylušti Frantovo tajemství a těš se na pěknou cenu
Letem hornickým a důlním světem - vyprávění, křížovka, obrázky, pověsti a legendy...

Tři králové - soutěž o nejzdařilejší krále, výroba, kreslení, masky, obrázky apod. Své výrobky nám přineste do 18.1. Nejhezčí odměníme, pro MŠ, ZŠ a veřejnost


Všechny pobočky Muzea Těšínska budou v době od 24. prosince 2008 do 5. ledna 2009 uzavřeny.

Stálé expozice:

Výstavní síň Muzea Těšínska v Českém Těšíně
Přestože prochází hlavní budova muzea v současnosti restitučním řízením, nabízí výstavní síň v náhradních prostorách Pražské ul. 14/3 svým návštěvníkům zajímavou stálou expozici věnovanou historii Těšínska "Obrázky z minulosti Těšínského Slezska". Zájemci si zde mohou prohlédnout exponáty, které dokumentují způsob každodenního života předešlých generací - mezi ty nejzajímavější patří ukázky vybavení domácnosti a tradičního nářadí nebo těšínský kroj. Ke spatření jsou zde i řemeslné výroby - díla zlatníků, puškařů, zámečníků, hrnčířů ad. Pozornost je věnována i těžbě uhlí. Zajímavý je soubor předmětů s církevní tématikou, upozorňující na silný vliv náboženství na lid Těšínska.
Součástí je také dlouhodobá výstava o historii Českého Těšína, která ukazuje proměny města, ke kterým došlo během jeho osmdesátiosmileté existence.


Výstavní síň Muzea Těšínska v Jablunkově
Tradice jablunkovského muzea sahají až do poloviny 19. století, kdy vzniklo rodinné muzeum Sikorů. V roce 1922 bylo otevřeno Krajinské muzeum Slezské muzejní společnosti, jehož činnost ukončila druhá světová válka. Muzejní tradice byly obnoveny až v roce 2000. Dnes se stálá expozice pobočky Muzea Těšínska věnuje bohaté historii a významnými tradicemi města a okolních obcí. Ve výstavní síni jsou pořádány dlouhodobé tématické výstavy.

Kotulova dřevěnka
Jedna z nejstarších staveb na Těšínsku byla postavena v roce 1781 a je ukázkou původní zástavby na území města Havířova. Říká se jí Kotulova dřevěnka, a to podle rodu, který chaloupku vlastnil nejdéle. Dnes funguje jako muzejní expozice. Přestože se v regionu rozvíjelo hornictví, ve kterém nacházelo uplatnění stále více zdejších lidí, ponechali si mnozí malé hospodářství - pěstovali obilí a zeleninu a chovali krávy, prasata, králíky, slepice a často i včely. Tato skutečnost se odráží ve stálé expozici, která dokumentuje vybavení domácnosti a způsob života místních obyvatel na přelomu 19. a 20. století. Návštěvníci uvidí, jakže to byli naši předkové důvtipní a důmyslní, jaký komfort si dokázali vymyslet a vyrobit dvě stě let před námi. Prohlédnou si dobový nábytek, keramické výrobky a ve zděné stodole zemědělské nářadí. Zajímavostí je funkční větrný mlýnek, který sloužil především ke šrotování obilí.


Památník životické tragédie
Památník akademického sochaře F. Świdra se stálou expozicí je připomínkou na utrpení a boje lidu Těšínska v období druhé světové války. Zpřístupněn byl v roce 1949, pět let po události, která se odehrála 6. 8. 1944 a která je dnes označována jako "životická tragédie". Tohoto dne příslušníci těšínského gestapa a němečtí četníci zatýkali obyvatele, kteří nebyli německými státními příslušníky. Motivem této akce, která si vyžádala životy 36 mužů ze Životic a okolních vesnic bez předchozího výslechu, byla přestřelka v místním hostinci.


Technické muzeum v Petřvaldě
Technické muzeum, které je pobočkou Muzea Těšínska, sídlí v objektu bývalé fary z poloviny 19. století. Stálé expozice jsou věnovány "Kouzelnému světu tramvají" (jízdní řády, jízdenky, fotografie, funkční model tramvajového vozu) a "Tradici hornictví na Karvinsku", která seznamuje s vlivem těžby na ráz krajiny, charakterem a způsobem obživy lidí, sídelní strukturou nebo životním prostředím. Expozice představuje i osobnosti, které se zasloužily o rozvoj hornictví, připomíná tradice a život v hornických koloniích a vývoj důlních podniků a důlní techniky. K vidění jsou i ukázky dobových hornických uniforem, praporů, stuh, tabel, ale i záchranářské výzbroje a svítidel. Pořádány jsou zde tématické výstavy.


Výstavní síň Muzea Těšínska v Orlové
Tradice muzejnictví v Orlové se odvíjí od r. 1894, kdy zde byla uspořádána Krajinská výstava. Muzeum v Orlové bylo založeno v r. 1910 a často měnilo své zřizovatele. Během druhé světové války byly sbírkové předměty odvezeny do Městského muzea v Ostravě a muzejní tradice byly obnoveny až v roce 1998, kdy zde Muzeum Těšínska zřídilo svou další pobočku. Stálá expozice "Orlová - minulost i současnost" je věnována dějinám města, které bylo proslaveným střediskem obchodu a podnikání s různou úrovni služeb, spolkové činnosti až do současnosti v souvislosti s historií města Orlové. Přibližuje také hornictví, se kterým je město nerozlučně spjato a které přineslo do života lidí obrovské změny.
Vedle stálé expozice jsou zde pořádány tématické výstavy.


Výstavní síň Muzea Těšínska v Karviné a Musaion v Havířově
Výstavní síně Muzea Těšínska bez stálé expozice, kde jsou pořádány jen dlouhodobé tématické výstavy.

Tématické výstavy:

VS Český Těšín
Radnice v Českém Těšíně
V letošním roce uplyne 70 let od slavnostního otevření budovy radnice v Českém Těšíně. K připomenutí tohoto výročí připravilo Muzeum Těšínska výstavu pod názvem "Radnice v Českém Těšíně".
Výstava se věnuje organizaci obecní správy od roku 1920, dokumentuje přípravné projekční práce a samotnou stavbu budovy a slavnostní otevření radnice. Historie českotěšínské radnice je přiblížena pomocí fotografické dokumentace a archivních materiálů, z nichž řada ještě nikdy nebyla publikována. K vystaveným sbírkovým předmětům náleží ojedinělý exemplář lepenko-sádrového modelu radnice a dobová židle ze zasedací místnosti.
Dne 28. července 1920 vzniklo na základě rozhodnutí velvyslanecké konference konané v belgickém městě Spa město Český Těšín. Po rozdělení velkého Těšína zůstalo v československé části města hlavní železniční nádraží, městská plynárna a škola. Aby se z bývalého předměstí stalo samostatně fungující a prosperující město, musela být zřízena řada institucí a postavena řada budov, bez kterých nemohlo město existovat.
Počátky města, jak po stránce administrativní, tak hospodářské nebyly snadné. Nejprve byla zřízena okresní politická správa. Dne 12. srpna 1920 byl prvním okresním hejtmanem jmenován Dr. Josef Michálek, který převzal také zatímní správu nového města až do definitivního rozhodnutí o způsobu jeho další správy. Do čela správní komise města byl roku 1923 jmenován Konstantin Petřík, ředitel českého gymnázia, který provedl i volby do nového městského zastupitelstva, ze kterého jako volený starosta vyšel zemský poslanec Josef Koždoň.
Jako první úřadovna byla získána výčepní místnost hotelu U Bobka (dnešní Slavoj) na rohu Frýdecké a Ostravské ulice. Místo úředního stolu byl používán zdejší kulečník. Na přelomu let 1920 a 1921 městský úřad přesídlil do městského domu č. 32 na Saské kupě (dnešní ČSOB).
O vybudování radnice bylo rozhodnuto již v roce 1923. Samotné výstavbě předcházelo získání pozemků pro stavbu a architektonická soutěž o podobu radniční budovy. Proto se s provedením stavby se čekalo až do roku 1928. Budova radnice také patřila k poslednímu projektu, který měl být z patnácti milionové vládní půjčky poskytnuté městu zákonem ze dne 13. července 1922 a prakticky již vyčerpané, financován.
Pozemky, na kterých měla být radnice spolu s náměstím vystavěna, získalo město koupí od rodiny Tetlů a živnostníka Ondřeje Tomanka. V květnu 1924 vypsalo město architektonickou soutěž o podobu radnice. Soutěž proběhla ve dvou kolech. Dne 3. února 1925 porota vybral vítězný návrh s heslem "Braň se", jehož autorem byl Vilém Richter, architekt z Moravské Ostravy. Stavební práce zadané firmě Eugena Fuldy z Českého Těšína proběhly od 2. dubna do 5. prosince 1928. Vnitřní zařízení bylo dokončeno dne 1. února 1929. Konečná skutečná suma stavebních nákladů převýšila původní návrh o 150% a vyšplhala se na částku 2 633 800 Kč.
U příležitosti otevření radnice se dne 14. dubna 1929 konala slavnost. Dopoledne byla zahájena slavnostní schůze zastupitelstva s pozvanými hosty. Po zahajovacích řečech starosty Josefa Koždoně a prvního náměstka Huberta Stejskala byl zaslán pozdravný telegram prezidentu republiky T. G. Masarykovi. Budova pak byla otevřena obecenstvu k veřejné prohlídce.Nová budova (délka průčelí 54 m) se stala dominantou Radničního náměstí o délce 65 m a šířce 118 m, jak bylo prostranství před ní rozhodnutím městského zastupitelstva ze dne 15. ledna 1929 přejmenováno. Uprostřed plochy zůstalo stát jen obytné stavení, které bylo zbořeno teprve po smrti Jany Tetlové, která zemřela dne 20. března 1932.
Náměstí zůstalo i nadále tržištěm, na kterém se konaly každou středu a sobotu dopoledne hlučné týdenní trhy, na které přicházeli trhovci z celého československého Těšínska.
V období 2. světové války byla budova radnice spojena s obchodní školou, postavenou za radnicí v letech 1931-1932 průchodovým traktem. Byly také opraveny některé vnitřní prostory budovy a vznikla velká nástěnná malba v I. poschodí proti schodišti znázorňující město Těšín na konci 18. století. Svižně pojatá malba pocházela od malíře Palmeho.


VS Orlová
Vzácné kočkovité šelmy ze sbírek slezského zemského muzea
Kočkovité šelmy (čeleď Felidae) jsou nejdokonalejšími lovci ze všech šelem. Na planetě Zemi zřejmě není dravců, jež by byli elegantnější a přitom byli k lovu velké kořisti lépe vybaveni. Kočky mají poměrně jednotnou stavbu těla: krátkou zakulacenou hlavu, dlouhý ocas, delší silné končetiny se širokými, vpředu pětiprstými a vzadu čtyřprstými, chodidly. Páteř je pevná, ale přitom extrémně pružná. Charakteristické jsou pro ně rovněž velké, srpovitě zahnuté drápy, zatahovatelné do zvláštních rohovitých pochev v prstech, aby nedocházelo k jejich obrušování při chůzi. Na chodidlech mají poduškovitá bříška a mezi nimi je hustá srst, což je důležité pro velmi tichý pohyb.
Neobyčejně dobré, stereoskopické či binokulární (prostorové) a barevné vidění umožňují velké, dopředu směřující oči. Přídatná pigmentová odrazová vrstva za sítnicí (tzv. tapetum lucidum) zlepšuje vidění za špatných světelných podmínek. Kromě výborného zraku mají kočkovité šelmy rovněž velmi dobrý čich (i když se nevyrovná čichu psovitých šelem, je opět mnohonásobně lepší než lidský) a prostřednictvím dlouhých smyslových chlupů na čenichu, nad očima a v podpaží i hmat. Hmat je velmi důležitý zejména při nočním lovu. Rovněž sluch je velmi dobře vyvinut. Kočkovité šelmy disponují také výborně vyvinutým smyslem pro rovnováhu a vynikající koordinací svalů. Při pádu kočky na zem jí stačí minimální zlomek času k tomu, aby nejprve obrátila k zemi hlavu, pak přední končetiny a nakonec i zadní. Pozoruhodný je jejich jazyk pokrytý rohovitými, dozadu směřujícími papilami (podobně jako pilník), jež slouží k drásání potravy. Početně redukovaný chrup kočkovitých šelem je tvořen pouze 28-30 zuby a neslouží k žvýkání potravy, ale k zabíjení kořisti. Většina druhů má pruhované či skvrnité zbarvení. Samci jsou obvykle větší než samice.
S kočkovitými šelmami se ve třiceti sedmi druzích setkáváme prakticky po celém světě s výjimkou Austrálie, Japonska, Madagaskaru, Filipín, Celebesu, Nového Zélandu a Antil. Nejčastěji jsou systematicky děleny do tří podčeledí: gepardi (Actinonychinae), malé kočky (Felinae) a velké kočky (Pantherinae).
Geologické stáří kočkovitých šelem se udává na 50 milionů let. Vznik kočkovitých šelem se v současnosti klade do spodního oligocénu (konec starších třetihor). Jejich nejstarší pozůstatky známe z pozdního eocénu (střední část starších třetihor).
Na výstavě se setkáte s dermoplastickými preparáty lvů (Panthera leo), tygra (P. tigris), patřících mezi velké kočky; z malých koček pak budou představeny dermoplastické preparáty rysa červeného (Lynx rufus), ocelota velkého (Leopardus pardalis) a kočky bažinné (Felis chaus). Vystavené dermoplastické preparáty jsou dílem pana Viléma Borůvky, preparátora Slezského zemského muzea. Kromě výše uvedených dermoplastických preparátů bude vystaveno rovněž ojedinělé množství lebek vzácných kočkovitých šelem, odlitky jejich stop i kůže některých druhů.
Výstava Vzácné kočkovité šelmy ze sbírek Slezského zemského muzea představuje vybrané exponáty z původní rozsáhlé výstavy, která v roce 2007 proběhla ve výstavní budově Slezského zemského muzea v Opavě. Výstava byla připravena ve spolupráci se ZOO Ostrava. Živé vzácné kočkovité šelmy lze nejblíže výstavy pozorovat spolu s mnoha dalšími druhy vzácných a ohrožených živočichů právě v expozici této instituce.

VS Karviná
Dějiny udatného českého národa a pár bezvýznamných světových událostí
Největší leporelo světa, komix o rozměrech 2 x 70 metrů vznikl převedením knihy "Dějiny českého národa" do výstavních panelů; de facto se jedná o 10 x zvětšenou knihu, za kterou autorka Lucie Seifertová získala cenu Magnesia Litera za nejlepší dětskou knihu roku 2003, Zlatou stuhu za nejlepší populárně naučnou knihu pro mládež a Zlatou pečeť za nejlepší polygrafický počin za rok 2003.
Ve výstavním leporelu se odehrávají příběhy z české historie od pravěku po současnost, lze jím "procházet"a sledovat jednotlivé dějinné události.
Výstava zahájila svou pouť v Národním muzeu (30. 9. 2004 - 15. 2. 2005) a od té doby se zastavila na mnoha místech u nás, ve francouzské a anglické mutaci i v zahraničí. Bez nadsázky lze říci, že všude sklízí nadšení, obdiv a uznání. Kniha i výstava je shodně členěna, obě mají stejnou grafickou úpravu, obě jsou určeny dětem i dospělým, těm, co nedávali ve škole pozor (dovědí se překvapivé informace z naší historie), i těm, co pozor dávali (ty zase pobaví).
Kniha je navíc na rubu doplněna stručným textem a souvislou řadou podrobnějších informací, zajímavostí a chronologických tabulek. Zájemci si ji budou moci v průběhu výstavy koupit.
Kromě obřího leporela, základu naší výstavy, budou v prodeji i další knihy Lucie Seifertové. V nich do podoby prostorových skládaček a komixu převedla řadu českých pověstí a nabízí je čtenářům nejen v češtině, ale v mnoha jazykových mutacích (v angličtině, němčině, francouzštině, italštině, španělštině, ale také v japonštině ...).

Musaion Havířov
Černobílý svět
Výstava představuje svět zrakově handicapovaných lidí, jejichž život v minulosti i v dnešních dnech, specializované školství, osobnosti a společnosti, které napomáhají těmto lidem usnadnit každodenní život aj. Na výstavě je možno shlédnout řadu originálních historických předmětů, pomůcek, knih a dalších zajímavostí i ze současnosti. Návštěvníci výstavy budou mít možnost si některé z pomůcek vyzkoušet. Texty na výstavě jsou provedeny i v Braillově písmu. Tato výstava byla realizována za finančního přispění Moravskoslezského kraje.

Sladký život čokolády
Lidstvo je již několik tisíciletí fascinováno fenoménem čokolády. Jako první údajně uvařili hořkou tekutinu z kakaových bobů - čokoládu - Mayové, kteří s kakaovníkem spojovali řadu rituálů. Vyspělá středoamerická mayská civilizace přisoudila kakau dokonce zvláštního boha. Mayové nazývali kakaovník cacahuaquchtl, což znamenalo "strom" a žádná jiná dřevina nebyla tohoto pojmenování hodna. Čokoládu připravovali drcením na slunci usušených a pražených kakaových bobů s přídavkem vody a vanilky. Aztékům naopak více chutnala s výraznou přísadou exotického ovoce, hořkými mandlemi, hrubým pepřem nebo medem.
V roce 1502 se s kakaovým nápojem setkal při své čtvrté zaoceánské plavbě Kryštof Kolumbus a přivezl do Evropy několik kakaových bobů. Teprve však v polovině 16. století, poté co misionářky v Mexiku přidaly do kakaové hmoty cukr, vznikl chutný nápoj, který si rychle získal oblibu na všech šlechtických sídlech ve Španělsku, a později v celé Evropě. V roce 1775 švédský botanik Carl Linné pojmenoval kakaovník řeckým názvem Theobroma, což je možno přeložit jako "potrava bohů".
Strom kakaovníku roste do výšky 10 m a jeho oválné plody dosahují délky okolo 20 cm. Plod obsahuje 20 - 60 bobů ponořených do sladké vonící dužiny. Plody kakaovníku nerostou na větvích, nýbrž na kmeni. Odsekávají se mačetou nebo nožem a boby jsou vybírány ručně z rozpůlených plodů. Potom se boby nechávají několik dnů fermentovat, následně se suší a jsou připraveny k expedování do čokoládoven. Zde se čistí, třídí, praží a zbavují slupek. Poté se semelou na řídkou kaši. V dalším procesu se oddělí kakaové máslo žluté barvy a zbývající hmota je zpracovávána na kakaový prášek. Posléze se kakaová hmota mísí znovu s kakaovým máslem, přidává se cukr s dalšími přísadami a vznikne čokoládová hmota.
Mléčná čokoláda obsahuje zhruba 40 % kakaové sušiny, 20% mléčné hmoty, 65% cukru a rostlinný tuk, tmavá (hořká) čokoláda obsahuje 56 - 70% (i více) kakaa, 31% kakaového másla a 30% cukru. Bílá čokoláda obsahuje kakaové máslo, cukr, sušené mléko, neobsahuje vůbec kakaovou sušinu. Čokoláda obecně obsahuje mnoho účinných látek - teobromin, fenyletylamin, má omlazující efekt a snižuje krevní tlak. Kakaové máslo je využíváno také v kosmetice. Přílišná konzumace čokolády je však nebezpečná pro tělesnou váhu a přímo jedovatá je pro psy. Americký dietolog Michael Levine řekl: "Z chemického hlediska je čokoláda opravdu nejdokonalejším jídlem na světě."


Památník životické tragédie v Havířově-Životicích
1918 - vznik republiky
V letošním roce uplyne 90. let od vzniku Československé republiky. K připomenutí tohoto výročí připravilo Muzeum Těšínska výstavu pod názvem "1918 - vznik republiky". Výstava se nevěnuje pouze době vzniku republiky, časově je vymezena zhruba léty 1918 až 1930. Tato etapa je dobou vzniku, stabilizace a hospodářského růstu Československé republiky, která se vnitřním a mezinárodněpolitickým vývojem odlišovala od 30. let 20. století.
Výstava je koncipována do tří celků. První část je věnována létům vzniku a formování republiky, významným osobnostem, které se zasloužily o vznik státu, československé státní symbolice. Pozornost je věnována také národnostní problematice nového státu a utváření hranic se zaměřením na území Těšínského Slezska. Zmíněny jsou zásadní události, které ovlivnily především hospodářskou oblast života, k nimž řadíme měnovou odluku a zákon o nostrifikaci.
Druhá část zachycuje atmosféru doby dvacátých let 20. století pomocí ukázek dobové architektury s nejvýznačnějšími stavbami, interiéru, módy a jiných doplňků a předmětů každodenního života.
Třetí část výstavy je věnována osobnosti prezidenta zakladatele T. G. Masaryka. Hlavní pozornost je soustředěna na Masarykovu návštěvu československého Těšínského Slezska v červenci 1930 se zaznačením průběhu trasy, oficiálních příprav a fotografické dokumentace vypovídající o této události.

VS Jablunkov
Putovali poutníci
S fenoménem poutí jako projevem náboženské úcty se lze setkat snad ve všech náboženstvích již od starověku. Od počátků křesťanství (a zejména od oficiálního přijetí křesťanské církve za císaře Konstantina ve 4. století) putovali a putují věřící na místa spojená s životem a smrtí Ježíše Krista, na místa mučednické smrti světců nebo k jejich ostatkům. V lokalitách, kam byly později ostatky přeneseny, ale i na místech Mariánské úcty, místech zázraků a zjevení vznikala nová poutní místa, která věřící hojně navštěvovali. Také zbožní poutníci z českých zemí putovali do významných poutnických destinací v zahraničí, sami nebo s poutním procesím navštěvovali poutní místa i na území Čech, Moravy a Slezska s prosbou o uzdravení, přímluvu, při pokání nebo i z touhy po dobrodružství. Poutníci patřili mezi první cestovatele a na svých cestách museli překonávat mnoho obtíží. Samo putování však bylo vytržením z každodennosti a přinášelo nejen posílení víry a naději v přímluvu světce, k jehož ostatkům byla pouť vykonána, ale i možnost poznávání nových zemí a mravů. Obraz poutníka našel své místo v literatuře i výtvarném umění.
Poutnictví zažívalo v našich dějinách období slávy a rozvoje, ale i útlum a nepřízeň světské moci. Zlatý věk barokních poutí, 17. a 18. století, byl přerušen nástupem osvícenství, zákaz a omezení některých poutí i rušení poutních míst přinesly také reformy Josefa II. Od 19. století se pouti opět stávají běžnou součástí života věřících, postupně však jsou náboženské pouti čím dál víc spojovány i s lidovými slavnostmi. Po roce 1948 byly poutní tradice záměrně narušovány, některým poutním místům se nevyhnula ani násilná likvidace a slovo "pouť" se stalo jen označením kolotočů a zábavního parku. Přestože po roce 1989 postupně dochází k obnovování poutí, poutní místa jsou pro většinu obyvatel zejména oblíbeným turistickým cílem a zajímavou stopou historie s působivou atmosférou. V současné době však opět dochází ke sloučení náboženské a lidové poutní slavnosti zejména ve výroční den vysvěcení místního kostela nebo v den svátku patrona, jemuž je zasvěcen.
Nová výstava představuje zejména poutní obrázky, kramářské tisky, pohlednice a fotografie, ale také středověké poutní odznaky, suvenýry a drobné devocionálie i řemeslné ukázky lidové zbožnosti, kterými se vám pokusí přiblížit historii i atmosféru putování do míst blízkých i vzdálených.