V sobotu mírně po poledni vyrazil z Trutnova jeden speciálně vypravený autobus směr Hajnice, Dvůr Králové, Roprachtice a Vysoké nad Jizerou. Osazenstvo autobusu tvořili drtivou většinou obyvatelé z Barevných domků Hajnice, dále přátelé z Oranžového domu v Trutnově a také jedna účastnice z rodiny. Cíle výletu byly dva - návštěva osmnáctimetrové rozhledny v Roprachticích a prohlídka pohyblivého Betléma ve Vlastivědném muzeu ve Vysokém nad Jizerou.

Zhruba po hodinové jízdě zimní krajinou jsme dorazili k prvnímu z našich cílů, k roprachtické rozhledně U Borovice. Rozhlednu postavil za pomocí svých sousedů roprachtický rodák František Hubař. Celá věž je z velkých žulových kvádrů, vnitřní schodiště je vyrobené z borovic poražených v okolí. Rozhledna vypadá v poli opravdu impozantně, nikdo se ji však nezalekl a tak započal náš výstup vzhůru. Byla to dřina, ale nahoře to opravdu stálo za to. Celý kraj jsme měli jako na dlani. A ta výška! Za ideální viditelnosti je z rozhledny vidět Bezděz, Ještěd, Jizera, Štěpánka, Kozí hřbety, Žalý, Benecko, obrysy Orlických hor, Tábor, nebo Kozákov.

Po šťastném sestupu a znovunalodění do autobusu jsme pokračovali v cestě do Vysokého. V místním muzeu nás čekal Betlém. A to ne ledajaký, ale hned pohyblivý. Byl dlouhý přes celou délku výstavní síně s množstvím vyřezávaných postaviček. Místní průvodce nám k nim dal náležitý výklad. Pak jsme pokračovali dál v prohlídce celého muzea. Každý si tu mohl najít to, co ho zajímalo. Viděli jsme něco z historie lyžařství, ze zapomenutých řemesel, zemědělství a lidové kultury. Obzvlášť zajímavá a rozsáhlá byla místní sbírka Krakonošů všech tvarů a velikostí.

Po prohlídce jsme plní dojmů opět zasedli do autobusu a vyrazili tichou zimní krajinou domů. No dobře, celá cesta nebyla zase tak tichá - při každém zahlédnutí zářícího vánočního stromku v zahradách byl v průběhu jízdy přivítán hlasitým a nadšeným jásotem. Opravdu, Vánoce jsou tady.