Naši předkové se po dlouhé zimě nemohly dočkat jara, protože věděly, že má blahodárný účinek nejen na život člověka ale také na celou přírodu která byla obživou pro celé rodiny. Průběžně, během celého roku, se těšili na různé radovánky, která jím přinášela jednotlivá roční období. Mezi nejkrásnější patřily bezesporu jarní svátky – Velikonoce. Aby však jaro mohlo přijít do vesniček a městeček v celé své kráse, musela odejít z měst vládkyně zima, které odpradávna lidé říkali smrtka. Věřili, že když jí vynesou z měst a vesniček, převezme vládu tolik očekávané jaro na které se těšili.
Vynášení smrtky bylo výsadou dívek. Nastrojili dřevěný kříž, omotaný slámou do národního kroje a s takto vyšňořenou smrtkou se vydaly za zpěvu průvodem ven z města, aby tak smrtku zapálily a vhodily do vody. Zpět se vracely s ratolestí ozdobenou mašličkami a vajíčky, které přestavovaly symbol zrození života a omladlé přírody. Stalo se už tradicí, že se tento zvyk stal prioritou dětí z folklorního souboru Maleníček z Lipníku nad Bečvou a už po několik desítek let děti smrtku nazvanou na Lipenském Záhoří Morana, vynáší každoročně z města. Tento malý obřad vynášení se vždy uskuteční na náměstí a za podpory rodičů a příznivců folkloru. Společným průvodem pak smrtku vynesou ven z města a zapálí přesně tak, jak to dělávali naší předkové. A tento zvyk přenesly i do Speciální mateřské školy v Přerově, kde si děti, za pomocí svých učitelek, vyrobily smrtku a společně ji vhodily do řeky Bečvy a do školky si pak přinesly toužebné jaro. A protože se tento zvyk dětem ve školce líbil, pozvaly si na návštěvu děti z Maleníčku aby je naučily další zvyk a to průběh velikonoc a dozvěděly se prostřednictvím vyprávění, písniček a tanečků, zvyky velikonočního týdne.

Děti z Maleníčku si pro Mateřskou školu připravili pásmo nazvané “Vítání jara“
Pořad začal povídáním o Květné neděli, kdy se v kostelech světili kočičky a lidé si jimi zdobili nejen domovy ale i chlévy, ovocné stromy a obilí, protože věřili, že je ochrání před krupobitím, nepřízní a rozmary počasí. Jedna z dívenek Maleníčku pak zazpívala písničku o Svaté Marii a Josefovi, přesně tak, jak se chodilo májkovat v dávných dobách od domu k domu a přinášel se do stavení život v podobě malé májky zdobené pentličkami a vajíčky, které představovaly symbol zrození života a ochrany. ..a pak už se odvíjely jednotlivé dny velikonočního týdne v podobě říkanek, písniček a tanečků za spolupráce dětí z mateřské školy.
Velmi milá atmosféra tak rychle navodila přicházející svátky jara a děti se tak prostřednictvím pořadu dozvěděly zajímavosti ze studnice našich předků, které se tak díky různým folklorním souborům v naší republice dostávají do podvědomí současné generace.

Na závěr celého malého pořadu si ještě děti z Mateřské školy s dětmi Maleníčku nejen zazpívaly ale společně si i zatancovaly.

A tak zbývá už jediné…. přát si, aby následující dny byly plné jarního sluníčka a dobré nálady.