Ročenka formátu A4 v plnobarevné verzi dokumentuje aktivity všech složek souboru a to dospělého Kovářovanu, dětského Kovářovánku, loutkového divadýlka Podkovička a divadelní společnosti Podkova. Nechybí přehled vydavatelské a prezentační činnosti, aktivity v oblasti spolupráce s partnery, udržování lidových zvyků či ocenění v uplynulém roce.

Ročenku doplňuje nejen centrální fotografie Kovářovanu, ale jsou zde i snímky z vybraných vystoupení a dalších aktivit, které jednotlivé složky během roku uskutečnily. Nechybí přehled všech podporovatelů Kovářovanu či ohlédnutí za Jihočeským folklorním festivalem Kovářov 2012. V materiálu je také uveden termín již XVIII. Jihočeského folklorního festivalu, jenž se bude konat 30. května – 2. června 2013.

Folklorní soubor Kovářovan vznikl v roce 1984 a od roku 1997 pracuje jako občanské sdružení. Usiluje o uchování lidových tradic Kovářovska a dalšími aktivitami napomáhá rozvoji veřejného života obce Kovářov a Jihočeského kraje.

Zabývá se udržováním lidových písní, tanců a zvyků své národopisné oblasti Kozácka (Táborsko-Milevsko). Ve svých vystoupeních prezentuje krásné kozácké kroje, které vynikají zejména bohatou bílou výšivkou na zástěrách zpěvaček souboru.

Náměty pro svoji práci čerpá převážně ze sbírek Čeňka Holase a Čeňka Zíbrta, rodáků z Kovářovska.

Občanské sdružení se skládá z dospělého souboru Kovářovan, dětského souboru Kovářovánek, Loutkového divadýlka Podkovička a Divadelní společnosti Podkova.

Kovářovan vystupuje celoročně s programy od 15 minut po hodinové pořady a na pozvání obcí nebo dalších organizací rozdává radost ve vystoupeních, kde jsou choreograficky zpracované tance i zvyky národopisné oblasti Kozácka.

Kozácký kroj

Kozácký kroj patří mezi nejpůvabnější české kroje právě díky pracnosti a pečlivosti výšivek, které zdobí jinak prosté oblečení. Ženský a dívčí kroj zdobila především vzdušná ručně vyšívaná krajka v podobě jemného mřížkování, která vynikala na tmavším podkladu sukní. Košilka byla rovného střihu, kolem krku a rukávů zdobená jemnou vláčkovou krajkou. Šněrovačky zhotovené z tmavších odstínů zdobily barevné výšivky doplňované malými kovovými "penízky". Dívky a ženy nosívaly na hlavách malý, silně naškrobený čepeček s bílou "holubičkou" a černou sametkou přes čelo. Vdané ženy pak ještě přes čepeček uvazovaly bílý jemný šátek s vyšívaným zadním cípem. "Holubička" překrytá šátkem mohla vytvářet dojem kozích růžků a od této podobnosti mohl být odvozen název "Kozačka". K oblečení žen patřil též "špensr", kabátek do pasu s dlouhými rukávy v ramenou bohatě nabranými a hlubším výstřihem olemovaným sametem. Dívky i ženy nosily přes ramena jemný tylový šátek s bílou výšivkou tzv. "kosičku", jejíž cípy zastrkovaly vpředu za šněrovačku či špensr.
Mužské oblečení bylo oproti ženskému o mnoho prostší. Skládalo se z těsných žlutých kožených kalhot "praštěnek", které byly pod koleny svázány řemínky "dutkami" na konci rozšířenými a ozdobně vysekávanými. Košile mívala několik záložek na prsou a pod límeček se uvazoval černý hedvábný šátek. Krátké vesty tmavých barev mívaly vzadu odstávající, do špičky přistřižený šos, který trčel jako kozí ocásek a je možné, že zavdal příčinu k názvu "Kozák". Ozdobou hlavy býval černý klobouk se širokou krempou, později nízké čapky "vydrovky". Punčochy mívali muži bílé nebo modré, nízké střevíce vystřídaly později vysoké holínky.