Patřil mezi hlavní favority. Už před závodem prohlásil, že chce zvládnout čtrnáct okruhů, což se doposud nikomu jinému nepodařilo. Od úvodu se držel na čele mezi jednotlivci. Na záda mu šlapal především novojičínský horolezec Marek Novotný. „Závod se rozběhl poměrně rychle. Navíc po startu bylo vyloženě teplo, takže někteří závodníci se odvařili,“ poznamenal Zbyněk Cypra, který si pochvaloval počasí, které o víkendu panovalo v Beskydech.
„Za celou dobu pořádně nezafoukalo. Jelikož ale bylo teplo a po trati chodilo hodně závodníků, podklad byl hrozně měkký. Místy to byl vyložený písek,“ zdůraznil s tím, že v oblasti nad Malenovickým kotlem si on i mnozí ostatní účastníci připadali jako koně při Velké Pardubické, když zrovna projíždějí oraništěm.
Při extrémních vytrvalostních závodech na každého závodníka dříve či později dolehne nějaká krize. „Člověku nemusí sednout nějaké jídlo, odejde mu žaludek nebo mu odejdou svaly či šlachy,“ nastínil valašský srdcař, na kterého největší krize dolehla, když podvanácté vystoupal na Lysou horu a vracel se zpátky dolů.
„Šel jsem celou hodinu. Druhý Radek Chrobák se natolik přiblížil, že mě přinutil vydat se ještě do dalšího kola, byť mi bylo jasné, že ho celé nestihnu do ukončení časového limitu,“ přiblížil Cypra, pro něhož tak závod skončil na Lysé hoře. Z jejího vrcholu jej následně organizátoři svezli dolů na saních Horské služby Beskydy.
„Bylo to zajímavý zážitek. Už předešlý sestup jsem se totiž ohromně trápil, tentokrát bych se asi dolů nedostal. Když je totiž tělo nastavené na čtyřiadvacetihodinový výkon a člověk po něm najednou chce další, tak to jednoduše nejde.“

Cypra s Novotným svedli několik soubojů hlavně v sebězích.

Organizátoři závodu opatření svézt vítěze dolů odůvodnili především tím, aby na něj nemuseli dlouho čekat a oddálit tak i vyhlášení výsledků. „Situace se měla tak, že vedoucí závodník neměl dostatečný náskok na to, aby si mohl dovolit skončit dole na Ostravici, a tak se vydal ještě nahoru. Vrcholu dosáhl deset minut před ukončením časového limitu. Dolů už by tak neměl kam spěchat a mohl by někde prochladnout,“ řekl ředitel závodu Libor Uher.
„Na tyto situace jsme připravení. U takového závodu se může stát, že pro některé skončí jinde, než pro ostatní. Jsme rádi, že se tak bojovalo o vítězství až do úplného konce a sportovci ze sebe vydali veškeré síly.“
Dlouhou dobu se Zbyněk Cypra o vedení přetahoval s Markem Novotným. Ten uznal, že Cypra zaslouženě vyhrál. „Svedli jsme spolu moc pěkný souboj. Zvláště pak při sebězích,“ poznamenal novojičínský horolezec, který svého soka neustále pronásledoval a dvakrát se dokázal dostat i do čela závodu.
„Zbyněk se zase vrátil do vedení většinou, když jsem se déle zdržel v depu, protože jsem musel řešit nějaké problémy. Úplně mi to nesedlo. Měl jsem okruhy, kdy jsem se ohromně natrápil cestou nahoru i dolů,“ upozornil s tím, že s celkovým třetím místem je však nadmíru spokojený. Mezi tyto vytrvalce se totiž nakonec dokázal vklínit ještě Radek Chrobák, který skončil druhý.

Tvrdší trať by umožnila zvládnout ještě více okruhů.

Zbyněk Cypra před závodem hlásil útok na čtrnáct okruhů. I když jich v těžkých podmínkách nakonec zvládl „jen“ dvanáct a půl, je přesvědčený, že bylo nejen v jeho silách dosáhnout vytyčené mety.
„To by ale musela být trať tvrdší a ne tak rozbořená. Troufám si říct, že na tvrdém podkladu bychom čtrnáct kol zvládli všichni tři, kteří jsme obsadili první tři místa,“ řekl Cypra.
Ten se tak stal novopečeným mistrem republiky v zimním horském maratonu jednotlivců. Závod byl vypsán také pro dvoučlenné štafety. Mezi nimi si nejlépe počínali vítězové posledního ročníku Beskydské sedmičky Stanislav Najvert a Marek Causidis. Toto duo závodníků zaznamenalo dohromady úctyhodných patnáct okruhů.