Jako každý rok, vracíme pohled k vánočním pořadům v době, kdy málem kvetou fialky. Nedá se nic dělat. Proběhlo několik akcí, které stojí za zmínku, ač na jaře už jen letmou.

Hned zpočátku prosince Divadlo U hasičů hostilo s podporou Ministerstva kultury vánoční pořad z Čech, Moravy a Slezska pod názvem "Ej, všecko stvoření". Angažovaly se v něm soubory "Baldrián" Pardubice, "Grunik" Ostravice, "Prácheňský soubor písní a tanců" Strakonice a "Rosénka" Praha. Dramaturgie si zvolila dobrodružnou cestu naší vlastí i rozdílnostmi repertoáru. Zhostila se jí se ctí - ukázala, že Michna z Otradovic a karpatské "surovo drevo" se velmi dobře spolu snesou.

O čtrnáct dní později koncert souboru "Jaro" v Městské knihovně zapůsobil vyspělostí provedení a skokem v režii celkem známého a po léta obnovovaného vánočního repertoáru. Vznikl výborně komponovaný, plynulý koncert, střídající složky přirozeného podání s podáním vyspělým scénickým. Blahopřeji muzice, která doznala značné zvýšení úrovně, korespondující s pestrým repertoárem.

Dále nelze pominout zážitek z "Vánoční výstavy" v budově České spořitelny v Rytířské ulici. Čarovné, poetické, pro mladší vzdálené a starším tolik blízké prostředí s hrnci, větvemi, pochoutkami, zdobnými maličkostmi a vůněmi, které smiřují s mrazivým venkovním světem, zahřálo docela nízké i doprovázející vyšší ročníky návštěvníků ochutnáním zimních dobrot, připravených na starých pánvích, spokojeně sloužících na plátovém sporáku.

Vánoční koncerty uzavírala návštěva brněnského souboru "Ondráš" v kostele sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech s hostujícím předním dětským pěveckým sborem ZUŠ Kantiléna Brno.

V pořadech televize dominovaly dva, spojené se jménem skladatele, folkloristy a vzácného člověka Jiřího Pavlici. Jeden byl skrytý v pravidelném cyklu "Cesty víry", druhý zazněl jako premiéra "Oratoria" na Nový rok. V obou případech šlo o hluboký, niterný zážitek vpravdě vánoční, svázaný radostí ze slunovratu i zimním křesťanským usebráním. Věřím, že mnozí z nás, věřící i nevěřící, jej společně přijali jako vrchol svátků, memento lidskosti a osudů.